Příběhy žen, které se postavily na vlastní nohy (Indie)

Příběhy žen, které se postavily na vlastní nohy (Indie)

Do třetího roku svého fungování právě vešel náš projekt v jihoindickém kraji Chimkagalur. Místní ženy vytvářejí svépomocné skupiny a společně potom spoří, vzdělávají se a hledají řešení svých problémů. „Do svépomocných skupin chceme během tří let zapojit pět a půl tisíce lidí z šedesáti vesnic,“ říká Natálie Podolcová z Centra zahraniční spolupráce.

Ženy mají možnost účastnit se školení týkající se například rovnosti mužů a žen či vládních sociálních programů pro chudé. Odborníci jim pomáhají zapojit se do takových programů a získat podporu, na kterou mají ze zákona nárok. Ženy v rámci svépomocných skupin sdílejí své životní a pracovní zkušenosti, hledají řešení problémů a navzájem si radí. „Ženám se podařilo posílit vědomí vlastních kompetencí. Věří více ve vlastní schopnosti a mají větší odvahu vzít řešení svých problémů do vlastních rukou,“ vysvětluje Natálie Podolcová.

Příběhy žen, které se postavily na vlastní nohyČlenkou jedné ze svépomocných skupin je paní Prabhayathi. Její manžel prodává autobusové jízdenky. Trpí astmatem a většinu svých příjmů vydá za léky. Manželé mají tři děti, dvě z nich studují. Paní Prabhavathi se zapojila do svépomocné skupiny, kde postupně získávala různé informace i inspiraci od jiných žen i odborníků. Přidala se i ke skupinovému spoření. „Po čase jsem nabrala odvahu, požádala skupinku o půjčku ze společného fondu a otevřela si malý stánek v blízkosti školy a frekventované hlavní ulice našeho města. Prodávám drobnosti – vodu, sladkosti, ovoce, ale uživím se. Díky stánku jsem se postavila na vlastní nohy a těší mě, že se dovedu postarat o svoji rodinu.“

 

Příběhy žen, které se postavily na vlastní nohyPaní Kamalamma je vdova. Jako členka svépomocné skupinky absolvovala sérii školení na různá témata. Nejvíc ji zaujalo drobné podnikání. Spatřila v něm možnost pro svou vlastní obživu. „Jelikož neumím číst ani psát, informace jsem získávala hlavně z přednášek a povídání. Takových nás je ve skupinkách asi polovina. Postupně jsem se naučila podepsat, měla jsem z toho radost. Začala jsem přispívat každý týden 20 rupií do společného fondu. Zpočátku jsem se bála, že mi peníze budou v mém rozpočtu chybět, ale zvykla jsem si.“ Její nápad prodávat látky byl skupinkou podpořen – získala půjčku 25 000 rupií. Dnes dokáže prodejem vydělat 300 rupií denně a zvažuje další investici k rozšíření svého podnikání.

Více informací o projektu

Pomáhejte nám pomáhat!
 

Navštivte Penzion u sv. Kryštofa

Využijte služeb našeho penzionu.
Praha 10 - Záběhlice

TEL. 272 769 371