Adopce na dálku®

Alexandr vzpomíná na zvrat v životě jejich rodiny: „Asi před šesti lety jsem byl hospitalizován se zápalem plic a své děti jsem nechal doma s matkou. Když jsem se vrátil, byly holčičky samy doma.“

Od první chvíle, kdy Reema získala zaměstnání v nemocnici a s ním i pravidelný příjem, věděla, že její prioritou je pomoc chudým rodičům.

Joyline se narodila do světa prašných cest a skromných obydlí indického venkova. Přála si stát se zdravotní sestrou, jenže to se zdálo být nedosažitelným snem.

Charita Grodno sdílí, jak prožívají půst studenti programu Adopce na dálku^®, včetně bohoslovců, a vyjadřuje upřímnou vděčnost za podporu, která pomáhá dětem a mládeži ze sociálně slabých rodin.

Eunice, Elina, Florence, Vincent, Abigail, Sarah a Peggy jsou zambijští zdravotníci. Vystudovali jen díky programu Adopce na dálku^®. Dnes přispívají k záchraně životů svých spoluobčanů.

„Adoptivní maminka“ paní Ivana se rozhodla podpořit nejen „svoji“ ugandskou dcerku Sherinu, ale i další sociálně znevýhodněné rodiny v její komunitě.

Paní Eunice přineslo vzdělání nejen větší sebevědomí, ale pomáhá jí i v její živnosti. Doma pěstuje zeleninu a vaří z ní občerstvení, které prodává.

Zástupce Arcidiecézní charity Praha v Zambii ALEŠ VACEK informuje o epidemii cholery, která se dotýká se i charitních rozvojových programů na pomoc těm nejchudším.

Zatímco cílevědomý chlapec snil o vysokoškolském vzdělání, jeho rodiče si lámali hlavu, jak zaplatí výdaje se základní školou. Na pomoc přišel „adoptivní rodič“, pan Daniel z Česka.

Adoptovat dítě na dálku je snadné. A když je vás na to víc, například celá školní třída, kolektiv v práci nebo farní společenství, je to ještě snazší.

Katolický týdeník píše o 30. výročí programu Adopce na dálku^®. V článku přináší i hodnocení Doc. Pavla Nováčka, odborníka z Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Před 15 lety se v indickém městě Shimoga odehrála smutná událost. Holčičku jménem Srusti postihlo to nejhorší, co se může malému dítěti stát.

„Adoptivní rodiče“ ugandských dětí dostanou poprvé vánoční dopis od svého školáka s ugandskou poštovní známkou. Po delší úvaze měníme způsob doručování zásilek z Ugandy.

Pavan pochází z rodiny, která vychovávala tři děti; finanční prostředky byly vždy velmi omezené. Jeho rodiče tvrdě pracovali, aby zajistili základní potřeby dětí, ale na vzdělání prostředky nezbývaly.

Letos si Arcidiecézní charita Praha připomíná 30. výročí pomoci v zahraničí. Čeští dárci za uplynulé tři dekády podpořili ve vzdělávání více než 36 tisíc chudých dětí.

Chrispinův příběh je cestou z chudoby a beznaděje k naplnění životního snu. Vaše štědrost může otevřít dveře k lepší budoucnosti dalšímu nadanému dítěti ze sociálně slabé rodiny.

Změna nenastala jako mávnutím kouzelného proutku ze dne na den. Naopak. Vše začalo před více než deseti lety, kdy se chudí manželé zapojili do jedné ze svépomocných skupin.

Tisíce věřících se shromáždilo na prostranství farnosti Panny Marie Lurdské ve městě Kitgum (diecéze Gulu), aby byli svědky významného okamžiku

Manishina cesta za vytouženým povoláním je příběhem o nezdolné píli a cílevědomosti. Mladou ženu nezastavila chudoba, neúspěch, pandemie a dokonce ani válka.

Ugandská základní škola nesoucí jméno českého světce je v mnoha ohledech výjimečná. Už na první pohled se liší od běžné vesnické školy.