Postní doba je časem ztišení a duchovní obnovy. Postní almužna, kterou organizuje Charita, nabízí možnost propojit půst s konkrétní pomocí druhým. Zeptali jsme se, co lidi k účasti na Postní almužně motivuje a jak vnímají její smysl.
Především cítím Postní almužnu jako projev lásky k bližnímu a milosrdenství k těm, kteří jsou v nouzi. Dávání almužny je součástí postního pokání, jehož cílem je vést nás, věřící k duchovnímu očištění a posílení vztahu se samotným Bohem. My křesťané jsme v tomto období motivováni příkladem Ježíše Krista, který se staral o chudé a potřebné. Almužna není jen o dávání peněz, ale také o projevu zájmu a lidskosti.
Petr Švec
Charita Kladno
Postní almužna mi dává prostor zamyslet se víc nad vztahem k sobě samé. Když se totiž postím, tak ubírám na různých libůstkách a zjišťuju, že pro mě nejsou úplně zdravé. Typicky káva z automatu, když čekám na vlak, nebo chipsy, které ze zvyku dávám do nákupního košíku, ale pak si zvědomím půst a vracím je zpět do regálu. Odříct si tyto nezdravé návyky znamená praktikovat větší respekt ve vztahu k sobě. A nejen to. Když dávám peníze za odřeknuté libůstky do postničky, vede mě to k zamyšlení nad potřebami druhých. Charita Roudnice peníze z postniček využívá na pomoc zranitelným rodinám. Je to podle mě skvělý způsob, jak získat peníze pro potřebné, protože nedáváme to, co jsme ušetřili, ale to, co bychom stejně utratili. A tak nám to v rozpočtu nakonec vůbec nechybí.
Renáta Brožová
Charita Roudnice nad Labem
Dceři je 5 let a učí se poznávat hodnotu peněz i to, že zdaleka ne každý si může koupit všechno, co potřebuje. Povídáme si o dětech, jejichž rodiče jsou rádi, že mohou koupit aspoň základní potraviny, aby neměli doma hlad.
Naší motivací jsou tedy děti z chudých rodin, aby jim námi ušetřené peníze udělaly aspoň nějakou malou radost. Doufám, že se díky tomu dcera začne učit solidaritě a pochopí, že ne každý to má v životě jednoduché, a právě proto si musíme vzájemně pomáhat.
Monika Ettlerová
farnost Praha – Zlíchov
Již několik let podporuji Postní almužnu v rámci hodin náboženství. Děti si odříkají „požitky“ a svým přičiněním tak pomáhají dle svých možností někomu, kdo se nachází v nouzi.
V dnešní době žije většina dětí v dostatku všeho. Na co si pomyslí, dostane. Někdy ještě dříve, než si věc přeje. Dětem tak bereme touhu – toužit po něčem, co nedostanu hned, nebo to nedostanu třeba vůbec – i s tím se musí dítě naučit vyrovnat. Postní kasička děti učí, že jsou na světě potřební lidé, že blahobyt není samozřejmá věc a že pomáhat si navzájem je normální a dobré. Nehledě na to, že cvičení vůle a odříkání je pro život velmi užitečné. Aby z dětí nevyrůstaly sobci, kteří myslí jen na své zájmy. A v neposlední řadě, aby zakusily, jak je krásné udělat někomu radost i za cenu sebezáporu.
Lída Martínková
farnost Radotín
Článek vychází v dubnovém vydání Zpravodaje pražské arcidiecéze
Pomocí vašeho bankovního účtu můžete zaslat libovolnou částku. Každý dar je důležitý.
Číslo účtu:
749986/5500
Variabilní symbol:
10
Můžete pomoci jednorázově nebo přispívat pravidelně každý měsíc.
Váš dar proměníme v pomoc lidem, kteří naši podporu potřebují.
Děkujeme, že chcete pomáhat!