Velkou obětavost a odvahu prokazují v těchto dnech stovky charitních pečovatelek a zdravotních sester. Denně se nasazují pro seniory a nemocné, kteří se bez jejich pomoci neobejdou. Nejen lékaři a sestry v nemocnicích, ale i pečovatelky a zdravotní sestřičky pracující v terénu zasluhují ocenění a uznání.
Zdravotní sestra Jana Štěpánová vyráží do služby každý den v 7 hodin. Navštíví 11 až 15 pacientů v jejich domovech, aby u nich provedla mnohdy naprosto nezbytné zdravotní úkony, které předepsal lékař. O své práci, které se v příbramské Charitě věnuje přes 10 let, říká, že je jejím posláním a povoláním: „Není mezi námi sestrami nikdo, kdo by v současné situaci reptal nebo komu by se do služby nechtělo. Jdeme do toho s vírou a nadějí.“
Se stejnou obětavostí přistoupili k těžké situaci i v Charitě Praha7-Holešovice, jak přibližuje její ředitelka Jana Fajstavrová: „Všechny naše sestřičky i pečovatelky pracují na maximum. Mnoho z nich má doma děti, takže se musí střídat a zajistit hlídání. Navíc doma šijí pro sebe i pro naše klienty látkové a jednorázové roušky z perlanu. Od městské části jsme získali nějaké potraviny (mrkev, zelí, pomeranče), děvčata mrkev nakrouhala, dala do ní pomeranč a ve skleničkách jsme salát roznesli seniorům. Sehnali jsme dezinfekční mýdlo a v malých lahvičkách ho také rozdáváme. Zaplatila jsem ho, skoro jako kdyby bylo ze zlata. Stejně tak rukavice.“
Jana Fajstavrová stejně jako vedení ostatních Charit velmi oceňuje práci sester a pečovatelek v této nelehké době. „Jen mě mrzí, že nemám jak děvčata odměnit,“ dodává.
Ušily tisíce roušek
Největším problémem, s kterým se sestry a pečovatelky bezprostředně po vyhlášení nouzového stavu v zemi potýkaly, byl akutní nedostatek ochranných pomůcek. Stál před nimi mimo jiné úkol vybavit nejen sebe, ale i své klienty rouškami.
„Charity dokázaly pro šití roušek mobilizovat obrovskou pomoc jak svých vlastních pracovníků, tak široké veřejnosti,“ říká Pavel Šimek z Arcidiecézní charity Praha. „Vyrobily, shromáždily a rozdaly tisíce roušek. Všem patří velký dík.“
Dobrovolníci posílili přetíženou pečovatelskou službu
Na Charity se obrací i senioři, kteří běžně pečovatelskou službu nevyužívali, ale nyní se bojí vycházet ven a potřebují pomoc s nákupy. Všechny pečovatelské služby jsou přetíženy a nemohou přijímat nové klienty. „Seniory nenecháme na holičkách,“ říká Kristýna Vyskočilová z Farní charity Stodůlky. A tak začala ve velkém organizovat dobrovolníky, kteří seniorům donášejí nákupy.
Jedním z dobrovolníků je pan Petr, učitel v Základní umělecké škole. Nemůže pracovat, a tak chce smysluplně využít čas. „Hlásí se nám rodiče i bezdětní lidé, dokonce i mladší důchodci,“ říká Kristýna Vyskočilová. „Starší lidi ale do terénu nevysíláme. Pomáhají tím, že obvolávají seniory a nabízí jim možnost popovídat si.“
Stovky dobrovolníků zaktivizovaly Charity doslova po celé arcidiecézi. Nepomáhají přitom jen seniorům. Charita organizuje například i on-line doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin.
Krizový stav v lidech probudil ochotu pomáhat. Senioři pomoc oceňují, jak potvrzuje Kristýna Vyskočilová: „Často s dojetím a se slzami v očích děkují. Nejdůležitější je pro ně to, že o nich někdo ví a že na to nejsou sami.“
v pražské arcidiecézi zajišťuje pečovatelskou a/nebo ošetřovatelskou službu.
vysílá Charita v pražské arcidiecézi denně do terénu.
využívá služeb terénní pečovatelské a/nebo ošetřovatelské služby.
u klientů vykonají každoročně v pražské arcidiecézi pečovatelky a sestry.
Pondělí 16. 3. 2020 první den karantény: Zvoní telefon. Ze sluchátka se ozývá hlas starší dámy: „Dobrý den, já se přiznám dobrovolně. Jsem prostě srab. Ven nepůjdu ani za nic. Nemám tady žádné jídlo. Nemohl by mi někdo od vás dojít nakoupit?“
„Samozřejmě, nikam nechoďte. Nakoupíme vám a vše doneseme až ke dveřím,“ odpovídám. „Pochopte mě, je mi dvaaosmdesát! Syn žije v Anglii. Nikoho tady nemám,“ omluvně zní ze sluchátka.
„V pořádku. Co potřebujete koupit?“ zjišťuji.
„Ale já tu nemám peníze. Vybírám si vždycky v pondělí na poště peníze na týden. Nemám, jak za nákup zaplatit.“ rozpačitě říká stařenka.
„Nevadí, peníze jsou poslední problém. Založíme vás a až se situace uklidní, srovnáme to.“
V hlavě už mi běží, že to je možná první, ale určitě ne poslední případ. Přemýšlím, kde rychle seženu potřebnou hotovost. Zapisuji seznam věcí, které máme nakoupit. Zjišťuji celé jméno, adresu a telefon seniorky. Seznam odkládám na pomalu se kupící hromádku práce pro naše brigádníky. Přitom poslouchám děkování, které se line ze sluchátka, ještě paní uklidňuji a loučím se. Odpoledne bude mít nákup doma. Pokládám sluchátko a telefon začíná okamžitě zase zvonit.
Ze sluchátka se ozývá dobře známý hlas naší klientky Olinky: „Evičko, prosím tě, jak to dneska bude? Přijdete?“ „Ano, nemusíte mít strach. Kolem jedenácté můžete čekat Lenku. Jestli tedy opravdu chcete, aby za této situace přišla?“ raději se ptám. „Ale děvenko. Já se narodila za španělské chřipky, přežila jsem Hitlera, komunisty, příjezd Rusáků, normalizaci a slavila osmdesátý devátý. Mě nějaký virus neporazí, té stovky v září se dožiju! A kdyby náhodou, do Království nebeského se těším. Víš, kolik tam na mě čeká přátel? Přeci kvůli strachu z nemoci nebudu bez oběda!“
Eva Černá, ředitelka Farní charity Praha4-Chodov
Více informací Méně informacíDěkujeme společnosti ŠKODA AUTO za bezplatné zapůjčení 4 automobilů, které posílí zejména naše terénní služby. Umožní našim pracovníkům, kteří jsou v kontaktu se seniory, omezit pohyb městskou hromadnou dopravou, kde by hrozila zvýšené riziko nákazy koronavirem.
Pomocí vašeho bankovního účtu můžete zaslat jakoukoliv částku. Jelikož každá částka dokáže pomoci.
Číslo účtu:
749986/5500
Variabilní symbol:
1920
Můžete pomoci jednorázově nebo přispívat pravidelně. Váš dar proměníme v pomoc lidem, kteří naši podporu v této nelehké době potřebují.
Děkujeme, že chcete pomáhat!