Charitní „obchůdek“ ve Vlašimi najdete v Blanické ulici běžící od centra města na jih, směrem k úpatí bájné hory s dřímajícími rytíři. Vpravo, hned za šraňkami. Bílý robustní dům s výhledem na železniční koleje a benzinovou pumpu zdobí nápadný poutač s modrým nápisem Psí salón a dvě velké červené cedule zvoucí ke vstupu do „obchůdku“ v suterénu.
Za prosklenými dveřmi panuje útulný pořádek. Oblečení pro muže, ženy a děti, prádlo a hračky jsou poskládány do úhledných komínků, visí vyrovnané na ramínkách nebo jsou vyskládané do polic a s orientačními popisky jako třeba Medvídkov, Ušáčkov či Myškov. Hned za dveřmi stojí police s knihami (Dětské, Love a Různé), po třech korunách za kus, naproti knihovně přihrádky s porcelánem a keramikou. „Najdou se tady docela zajímavý věci, loni jsem tu sehnala pěkný hrníčky,“ pochvaluje si výběr zákaznice v červené bundě.
„Nejvíc zájemců k nám přijde po sociálních dávkách, ale chodí i v průběhu měsíce, jako v každém krámu,“ říká na vysvětlenou paní Renata, která tu prodává již půl roku. Díky Úřadu práce, který tu pomohl zřídit veřejně prospěšné placené místo.
Obchůdek žije z toho, co kdo přinese a daruje. „Někdy dostaneme pytel hadrů, z kterých létají moli, jindy úhledně složené prádlo,“ říká paní Renata za prodejním pultem. S ostatními ženami, dobrovolnicemi, každý dar posoudí, vytřídí a pečlivě srovná do patřičného regálu. Zákazník pak za vybrané kousky věnuje Charitě finanční obnos.
Starší šatstvo sbírala vlašimská charita nejprve v kolně u kostela, vždy od dubna do konce října, kdy si pro náklad přijeli z broumovské Diakonie. Jenže pak nebylo co dát v zimě bezdomovcům! A tak vznikl nápad, okoukaný prý u kolegů v Berouně, a zrodil se „obchůdek“ čili „místo vzájemné materiální pomoci“ s jehož chodem pomáhají i dobrovolníci.
Výtěžek pokrývá nezbytné náklady na provoz a na předem vyhlášený charitní účel, který tu mají vyvěšený a je k nalezení také na webových stránkách. Kromě toho je „obchůdek“ výdejním místem pomoci sociálně slabým: balíčků v rámci projektu FEAD, Národní potravinové sbírky a neprodejných potravin věnovaných z Tesca. A také ošacení a předmětů denní potřeby na základě doporučení sociálního odboru města.
„A jsme také ekologičtí,“ podotýká ředitelka vlašimské farní Charity Daniela Laloučková s vysvětlením, že nepoužitelné textilie od nich vykupuje za drobný poplatek soukromá firma k další recyklaci.
Za vším hledej ženu
Dalším z finančních zdrojů Charity je Tříkrálová sbírka. U té se zastavíme. V bývalém okresním městě s necelými dvanácti tisíci obyvatel a v dalších třech desítkách lokalit ve vlašimském okolí tu tradičně vykoledují velmi zajímavé částky, hned po Praze nejvíce v celé arcidiecézi. Jak je to možné?
„Region není bohatý, ale v porovnání s Benešovskem je tu větší religiozita, blížící se k Vysočině,“ vysvětluje ředitelka Laloučková a dodává, že lidé díky rozsáhlým službám a aktivitám pro seniory a lidi v nouzi práci Charity znají a sbírka už zapustila kořeny. Ve městě a v okolí snad není nikdo, kdo by na dveřích neměl tříkrálové požehnání. „Už je to dobrá vizitka,“ říká.
Za rozmachem Tříkrálové sbírky v tomto kopcovitém kraji stojí drobná žena, dlouhodobá dobrovolnice a koordinátorka sbírky Miluše Slunečková (v roce 2009 za svoji činnost obdržela Cenu Charity ČR). „Bývalá paní učitelka při přípravě sbírky sáhla po svých žáčcích a paní učitelce se prostě neodmlouvá,“ říká s trochou nadsázky ředitelka Laloučková. Pravda je, že paní Slunečková dala koledě pevný řád a pravidla. (Možnost zakusit jak vypadá logisticky dobře zajištěná koleda a vyzkoušet si, že poctivé koledování je opravdová práce, na vlastní kůži zakusil před lety ve skupince paní Slunečkové i autor těchto řádků).
Od loňského ročníku pak převzala otěže v regionu dobře zavedené sbírky jiná dobrovolnice, Jana Srbová. Pod jejím vedením se letos v pokladničkách na Vlašimsku sešlo přes 448 tisíc korun.
Za tak pěkný výsledek je nutné poděkovat. A aby se děti a dospělí dobrovolníci nemuseli trmácet do Brna na Tříkrálový koncert přenášený Českou televizí, vydupali ve Vlašimi ze země před lety podnik vlastní. Benefiční koncert „Děkujeme Vám 2017“ v Kulturním domě Blaník v polovině února moderovala Jana Peroutková ze zpravodajství ČT. Vystoupily dětské scholy z Vlašimi a Čechtic. Ceny si odnesli i vítězové výtvarné soutěže „Tříkrálové pomáhání“ a ti, kdo nejlépe odhadli výsledek letošní sbírky. Z výtěžku tomboly byl nakoupen materiál pro rukodělnou činnost klubu seniorů při farní Charitě.
Zkouška víry
Samotný výtěžek Tříkrálové sbírky tradičně využívá vlašimská Charita na provoz poskytovaných služeb, mnohé z nich by bez této podpory nepřežily: Občanská poradna, která se zaměřuje především na dluhovou problematiku a finanční gramotnost. Terénní sociální služby pro seniory a zdravotně postižené. Zdravotní služby pro osoby upoutané na lůžko, popřípadě těžko se pohybující.
Díky loňské sbírce zakoupili do půjčovny kompenzačních pomůcek také elektrické odsávačky mateřského mléka, kojenecké váhy a monitor dechu pro mladé rodiny. Letos by rádi koupili dům. Jeden objekt nedaleko centra mají vyhlídnutý a zkusí požádat o evropskou dotaci. K tomu ale budou potřebovat spoluúčast, možná právě z výnosu Tříkrálové sbírky.
„Do domu by se mohla soustředit kancelář, sociální poradny a středisko domácí péče, vzniklo by tu komunitní centrum pro seniory, z garáže by mohla být půjčovna rehabilitačních pomůcek,“ vypočítává ředitelka možné výhody „jedné kliky k Charitě“, jak tomu nápadu říká. Charitní kanceláře a její služby jsou totiž dosud roztroušeny hned ve třech patrech vlašimské polikliniky. Jen „obchůdek“ za šraňkami by zůstal na svém místě.
„Bude to veliké sousto,“ zamýšlí se nad projektem Daniela Laloučková. „Říkala jsem si, ať mi Pán dá znamení, jestli se do té věci máme pustit. A minulý měsíc jsme nečekaně dostali od soukromé osoby významný finanční dar. Je to taková zkouška mojí víry,“ uzavírá paní ředitelka. „Snažím se stát nohama na zemi a hledět při tom k Bohu.“
Jan Oulík, tiskový mluvčí Charity Česká republika