Lidem bez domova jsme rozdali 600 roušek. Sociální služby pokračují

Lidé bez domova se v posledních dnech stali terčem kritiky pro svou údajnou laxnost při dodržování nařízení vlády v souvislosti s koronavirovou epidemií. Přinášíme rozhovor se Stanislavem Fialou, ředitelem Azylového domu sv. Terezie pro lidi bez domova.

Jak probíhá pomoc lidem bez domova během koronavirové epidemie a během nouzového stavu?

V našem pražském centru na pomoc lidem bez domova fungují nadále všechny služby. Respektujeme opatření, která vycházejí ze současného nouzového stavu. Lidem bez domova slouží noclehárna, nízkoprahové denní centrum, azylový dům i terénní služba.

Uzavřena je nově jen krizová noclehárna v Michli pro 120 lidí, která pomáhá během zimy v rámci zimních opatření Magistrátu hl. m. Prahy. Lidé bez domova zde přespali na dnešní den naposled. Dnes ráno jsme jim rozdali spacáky, stany a karimatky, aby si mohli zajistit alespoň provizorní možnost noclehu.

Všem lidem jsme už ve středu a následně včera rozdali látkové roušky, které zhotovili soukromí dárci a řeholní komunity, kteří reagovali na naši „Rouškovou výzvu“

Jediným motivem uzavření noclehárny bylo zamezit kumulaci osob na jednom omezeném prostoru a tím v souladu s nařízeními vlády omezit možnost přenosu virové nákazy.

Ozývají se lidé, kteří s bezdomovci pracují, že jejich komunita je časovanou bombou, pokud se mezi ně nemoc dostane, jak to vidíte Vy?

Možnost virové nákazy mezi lidmi bez domova samozřejmě problém je, nicméně velmi bych se zdráhal použít tak emotivní vyjádření jako je „časovaná bomba“.  Pokud člověk bez domova není v nařízené karanténě a dodržuje základní hygienické návyky a po ulici se pohybuje s rouškou, je možnost nákazy a následného šíření viru stejná jako u kohokoliv z nás, kteří denně musíme dojet do zaměstnání, používáme MHD a pohybujeme se po ulici. Pokud se u někoho z lidí bez domova nákaza prokáže, musí stav řešit patřičná hygienická stanice, která jistě navrhne i potřebná opatření a způsob jejich realizace.

Média informovala o tom, že mnozí spolupracovat nechtějí a ti, kteří mají možnost mít roušky, je mnohdy nechtějí.

Moje zkušenost je zcela opačná. V našich službách jsme díky iniciativě soukromých osob a řeholních komunit vydali našim klientům bezmála 600 ks podomácku šitých roušek. Klienty nabádáme, aby je nosili a zpravidla tak činí. Nošení roušek striktně požadujeme ode všech, kteří využívají naše služby.

Vnímáte nějaké další konkrétní problémy?

Problémem může být otázka, co se stane s člověkem, u něhož byla pozitivně diagnostikována nákaza nebo nařízena domácí karanténa. Myslím, že na tuto otázku není v současné chvíli jasná odpověď.