V diecézi Chikmagalur v indickém státě Karnátaka byl za podpory Arcidiecézní charity Praha realizován v uplynulých šesti letech komplexní rozvojový projekt. Jeho cílem bylo aktivizovat místí komunity, z nichž pocházejí děti v programu Adopce na dálku®.
Občanská angažovanost je termín, který v různých souvislostech slýcháme téměř denně. Většinou se k nám dostává z úst občanských aktivistů, zasazujících se o kvalitnější a lepší život ve městě. Jejich snahy směřují například k omezení automobilové dopravy v centrech měst nebo k posílení sousedské solidarity. I když se jinak těžce hledají paralely mezi životem v evropském městě a na indickém venkově, přece jen myšlenka občanské angažovanosti tyto dva světy spojuje.
V Tarikere staví na občanské angažovanosti
„V diecézi Chikmagalur v jižní Indii stavějí svou práci s komunitou na principu občanské angažovanosti,“ vysvětluje Natálie Podolcová, koordinátorka zahraničních projektů z Arcidiecézní charity Praha. „Díky podpoře českých dárců jsme mohli během šesti let finančně podporovat jejich komunitní projekt v oblasti Tarikere.“ Jakým způsobem se jim to daří? Dobře to ilustruje příklad svépomocné skupiny. Za šest let trvání projektu takových skupin vzniklo více než 250. Čtvrtina dnes funguje samostatně, bez pomoci koordinátorů a sociálních pracovníků.
Svépomocná skupina pracuje ve prospěch vlastní komunity
V skupince se pravidelně jednou týdně schází dvacet vesničanek. Skládají se drobnými částkami do společného fondu. Z tohoto fondu vždy některá dostane půjčku – jedna rodina díky půjčce začne chovat krávu, další si otevře obchůdek se zeleninou či občerstvením, třetí z ní zaplatí studium své dceři. Všechny členky skupiny se již dovedou podepsat a všechny posílají své děti do školy. U jedné z žen se podaří podnítit politické ambice a dostane se do místního zastupitelství. Prostřednictvím ní se ženy více podílejí na správě vesnice a konají tzv. sociální audit ostatních členů zastupitelství. Větší zodpovědnost je vyžadována i od doktorů, kteří v minulosti někdy odbývali svou práci, či řidičů školních autobusů, kteří nezastavovali dětem v odlehlých oblastech.
100 dní placené práce v době nezaměstnanosti
Díky podpoře skupiny se ženy nebojí nechat veřejně zaznít své požadavky. Jejich manželé, kteří jako zemědělští dělníci mimo sezonu neseženou práci, se dovídají o zákoníku práce. Využívají nově ustanovení, podle kterého mohou 100 dní v roce vykonávat veřejně prospěšné práce placené vládou. Muži tak pro vesnici opraví příjezdovou cestu a školní hřiště, vybudují kanalizaci a odtokové okapy. Prostředí vesnice vzkvétá – obrazně i doslova, v jeho okolí jsou posázeny nové mladé stromky.
Aktivit v rámci projektu je celá řada, od zdravotních prohlídek, šíření informací o AIDS, zlepšení výživy těhotných žen, brigád na vyčištění okolí vesnice, kampaně za zavření nelegálního obchodu s alkoholem až po zapojení vesničanů do systémů zdravotního pojištění. Všechny, po své vlastní ose, sledují stejný cíl jako evropští aktivisti – dosáhnout vlastním přičiněním kvalitnější a lepší život lidí v jejich vlastním životním prostoru.