Při Speciální škole sv. Anežky v indickém Mangalore jsme před rokem podpořili vznik nových učebních kurzů. Zdravotně postižení studenti se učí vyrábět papírové talíře, zpracovávat dřevo a vázat knihy. Dobrou zprávou je, že tyto chráněné dílny jsou konkurenceschopné a nepotřebují naši další podporu.
Odhaduje se, že desetina populace rozvojových zemí trpí nějakým druhem postižení. V Indii tvoří desetinu populace neuvěřitelných 121 milionů obyvatel. Místo postiženého člověka nemusí být nutně v ústavu a o jeho živobytí se nemusejí starat jen příbuzní nebo stát. To v praxi dokazuje chráněná dílna v Mangalore, kterou podpořili čeští dárci.
Od roku 1970 provozují karmelitánky v Mangalore Speciální školu svaté Anežky. Navštěvuje ji okolo 300 studentů s mentálním postižením. V rámci praktického vyučování se žáci učí vyrábět sešity, vyšívat nebo malovat na sklo. Díky podpoře Arcidiecézní charity Praha přibyly v loňském roce tři nové kurzy. Částka 583 000 Kč umožnila zprovoznit dílny, ve kterých mohou žáci vyrábět papírové talíře, zpracovávat dřevo a vázat knihy.
Jak po roce hodnotí výsledky nových dílen sestra Carmel Rita? „Zpočátku jsme museli překonat nedůvěru studentů k novým strojům. Zaučování bylo zdlouhavé, ale nakonec se podařilo vzbudit u studentů zájem o nové činnosti. Dnes můžeme říci, že ovládání strojů všichni studenti zvládli a sami cítí radost z dobře vykonané práce. Jejich ruce produkují konkurenceschopné zboží, které distribuujeme např. do okolních škol a institucí. Oproti loňsku se zisky z prodeje výrobků téměř zdvojnásobily. Studenti tak můžou hrdě pobírat sice nízký, ale vlastní plat. Naše škola je schopna dílny provozovat samostatně bez další podpory z Česka.“