Tímto pojmem se obecně označují formy násilí mezi osobami, které se odehrává v soukromí a tedy skrytě mimo kontrolu veřejnosti, je opakované, dlouhodobé a má stupňující tendenci. Zahrnuje veškeré násilí (psychické, fyzické, sexuální, latentní a ekonomické), které probíhá za zdmi domova. Vyskytuje se v případech, kdy lze konstatovat nerovnováhu moci, prostřednictvím které ovládá jedna osoba chování druhého. Násilí může směřovat nejen k partnerům a manželům, ale i ke starým lidem a zdravotně postiženým.
Odehrává se v soukromí společného obydlí, zpravidla beze svědků z vnějšku, a proto často zůstává dlouhou dobu skryto. Navíc domácí násilí považují lidé z okolí za soukromou záležitost partnerů, a tak se o něj příliš nezajímají.
Násilí většinou začíná nenápadně, omezováním nebo drobnými výpady, které jsou omlouvány. Časové intervaly mezi jednotlivými útoky se ale zpravidla postupně zkracují a útoky nabývají na intenzitě a krutosti. Násilí samo neskončí. Mnohé oběti trpí do konce svého života a není výjimkou, že při útocích násilníka jim jde o život.
Lze jasně určit, kdo je násilník a kdo oběť, přičemž role se nemění. Vzájemné postavení aktérů domácího násilí je nerovné. Agresor uplatňuje vůči oběti moc, prostřednictvím které ji ovládá.
Zachování rodinných vazeb, strach z pachatele nebo obavy o finanční zabezpečení jsou často důvody, které oběti brání oznámit takový čin policii. Převládající formou domácího násilí je násilí muže vůči jeho partnerce.
strkání, fackování, bití pěstmi, kopání, škrcení, dušení, popálení, vláčení za vlasy, ohrožování zbraní nebo nožem, přivazování apod.
všechny nedobrovolné, vynucované sexuální činy
slovní týrání, ponižování, vyhrožování, zesměšňování, nadávání, vzbuzování strachu, nesmyslné příkazy, kontrola, vymáhání si poslušnosti, omezování ve volném pohybu, omezování ve stýkání se s přáteli či rodinou – sociální izolace
snaha o ekonomickou nadvládu, omezení přístupu k penězům, neposkytování prostředků na provoz domácnosti, udržování ekonomické závislosti
Ponižuje vás partner nebo vám nadává?
Vyhrožuje vám nebo vás zastrašuje?
Izoluje vás od rodiny či přátel?
Snaží se, abyste přestala chodit do práce?
Zamyká vás nebo vám jinak zabraňuje ve volném pohybu?
Kontroluje vaše telefonáty, sleduje vás?
Zamezuje vám přístup k financím?
Zvyšuje se frekvence incidentů mezi vámi?
Probíhají tyto situace pouze za zavřenými dveřmi?
Fyzicky nebo sexuálně vám ubližuje (bití, kopání, škrcení, nucení k pohlavnímu styku nebo nepříjemným sexuálním praktikám)?
Pokud jste zažila nebo zažíváte domácí násilí, nabízíme vám pomoc a podporu. Nebudete se svými problémy sama. Pokusíme se vám otevřít prostor pro přemýšlení a rozhodování. Poskytneme vám dlouhodobou podporu bez ohledu na to, jaká rozhodnutí učiníte.
Můžete také využít našeho utajeného ubytování, kde budete mít čas a prostor v klidu a bezpečí si odpočinout a uspořádat vaši životní situaci.
Násilí má tendenci se stupňovat. Útoky se budou opakovat a budou intenzivnější. Žádný člověk se jen tak nezmění. Neomlouvejte partnerovo chování (ani v případě, že jedná pod vlivem alkoholu).
Partner nemá právo chovat se k vám násilně a vy máte právo na jiný život. Nestyďte se za svoji situaci. Svěřte se osobě, ke které máte důvěru a vyhledejte pomoc.
Více informací Méně informacíNON-STOP LINKA POMOCI +420 737 234 078
Pokud jste rozhodnutá odejít z násilného vztahu, je nutné připravit krizový plán odchodu.
Pokud máte děti, je nutné dětem vysvětlit situaci, adekvátně věku dítěte, ve vhodnou dobu, aby děti nesdělily plán odchodu.
Zabalte si zavazadlo s nejnutnějšími věcmi:
Toto zavazadlo uložte na bezpečné místo, kde ho budete moci kdykoli vyzvednout (v práci, u kamarádky, rodiny apod.).
Zvažte, kam budete odcházet, podle stupně ohrožení, podle vašich finančních možností (nový nájemní byt, rodina, kamarádi, azylový dům, krizový pokoj).
V případě, že nemáte možnost odejít k rodině nebo ke známým, kontaktujte sociální službu, která Vám pomůže se zajištěním ubytování a poskytne psychosociální podporu a pomůže Vám i v právních záležitostech souvisejících s odchodem z domova. Pokud odcházíte z domova s dětmi, bude nutné spolupracovat s OSPOD (sociálně-právní ochrana dětí).
Kontakt na Poradnu Magdala: tel.:739 002 899 nebo magdala@praha.charita.cz
Pokud potřebujete odejít okamžitě a je vysoký stupeň ohrožení Vás i dětí, kontaktujte Policii České republiky – 158.
Více informací Méně informacíOd 1. 1. 2007 vstoupil v platnost zákon, kterým došlo ke změně některých zákonů v oblasti ochrany před domácím násilím a posílení ochrany oběti (zákon č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím).
Ad 1.
Dle Zákona o Policii České republiky č.273/2008 Sb. může Policie ČR na žádost oběti nebo i dalších osob rozhodnout o vykázání agresora ze společného obydlí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do obydlí a vymezených prostor.
Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti. Souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje a ohrožená osoba ho nemůže zrušit.
Vykázání trvá po dobu 10 dnů, tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření k soudu lze tuto dobu prodloužit. Při rozhodování o vykázání se vychází z obecných znaků domácího násilí – opakování a stupňování závažnosti násilného jednání, které směřuje proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti ve společném obydlí násilné a ohrožené osoby. (V praxi tedy bude nutné prokázat předcházející útoky a předpoklad, že k útoku dojde znovu).
Zásahem do partnerského vztahu, v němž dochází k týrání, prostřednictvím vykázání násilníka na přiměřenou dobu z bytu, získá napadená/ý dostatek času na to, aby si bez psychického či jiného nátlaku ujasnil situaci, v níž se nachází a uspořádal si svoje plány.
Ad 2.
Pro pomoc osobám ohroženým násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném obydlí byla zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb. zřízena intervenční centra. Intervenční centra zprostředkovávají obětem domácího násilí odbornou pomoc a podporu. V případě policejního vykázání je intervenční centrum povinno po doručení rozhodnutí o vykázání kontaktovat ohroženou osobu a nabídnout jí pomoc. Jejich úkolem je i koordinace zúčastněných institucí (OSPOD, Policie, nestátní instituce…)
Ad 3.
Právní úprava předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí byla s účinností od 1.1.2014 zahrnuta do zákona o zvláštních řízeních soudních č.292/2013 Sb. Rozhodnutí o předběžném opatření soudu ve věci ochrany proti domácímu násilí lze vydat jen na návrh. Soud o návrhu rozhodne do 48 hodin bez jednání. Vyhoví li soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval, zdržel se setkávání s navrhovatelem či jeho nežádoucího sledování.
V případě, že nestačí využití uvedených institutů, lze postupovat i podle některých zákonných ustanovení trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), které je možné použít u problematiky domácího násilí.
Podle tohoto paragrafu trestního zákona se pachatel dopouští násilí, vyhrožuje-li skupině obyvatel usmrcením nebo ublížením na zdraví a vyhrožuje-li takovým způsobem, že může v oběti vzbudit důvodnou obavu. Za jinou takovouto újmu může být považováno i vyhrožování způsobením škody velkého rozsahu nebo na věci vysoké umělecké hodnoty, ke které má navíc poškozený citový vztah anebo vyhrožování usmrcením nebo újmou na zdraví i osob, které jsou poškozenému blízké.
Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivé údaje, které mohou značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
Trestného činu týrání svěřené osoby se dopustí ten, kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově. Poškozeným může být nejen dítě, ale i osoba zletilá, která pro stáří, nemoc, invaliditu, mentální retardaci apod. je odkázána na péči jiných osob. Týrání je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, krutosti, bezcitnosti, bezohlednosti, bolestivosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách,
d) páchá-li takový čin po delší dobu.
Toto ustanovení se vztahuje i na méně závažné formy násilí. Umožňuje trestní postih projevů domácího násilí.
Společným obydlím se zde rozumí:
byt nebo jiný prostor sloužící k bydlení a prostory (příslušenství) k nim náležející. Mimo obytných domů a bytů zahrnuje též obytné chaty, ubytovny, vysokoškolské koleje i další prostory sloužící k bydlení lidí.
nepožaduje se vedení společné domácnosti pachatele a poškozeného, stačí faktický stav společného bydlení, ať už jeho důvodem je jakýkoli titul – vlastnictví nemovitosti, nájemní či podnájemní vztah i faktické společné bydlení na základě rodinných i jiných vztahů.
Pod pojmem týrání soudní praxe rozumí zlé nakládání s osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří (může jít o bití, pálení či jiné tělesné poškozování, ale i psychické a sexuální násilí, vydírání nebo zneužívání, vyhrožování, nucení k ponižujícím úsluhám, k žebrotě nebo činnostem, které týranou osobu neúměrně fyzicky nebo psychicky zatěžují apod.).
Trestného činu vraždy se dopustí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí.
Trestného činu ublížení na zdraví se dopustí ten, kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví. Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařské ošetření. Jedním z důležitých kritérií při posuzování skutku „ublížení na zdraví“ je pracovní neschopnost a její délka. (Praxe vychází z požadavku na pracovní neschopnost, která musí trvat nejméně sedm dní.) Trestní sazba se zvyšuje, byla-li činem způsobena těžká újma na zdraví. Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění, jako je zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy a nebo i jiná delší dobu trvající porucha zdraví.
Omezováním osobní svobody se rozumí, jestliže pachatel bez oprávnění brání užívat oběti osobní svobody.
Trestným činem zbavení osobní svobody se rozumí intenzivnější zásah do osobní svobody, který se svoji povahou blíží uvěznění bez oprávnění nebo jinému způsobu zbavení osobní svobody a velmi ztěžuje osvobození oběti.
Trestného činu vydírání se dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, V případě trestného činu vydírání agresor tedy nutí násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy, aby oběť něco dělala, opominula nebo trpěla.
Trestného činu útisku se dopustí ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Pachatel zde neužívá násilí nebo pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy, ale omezuje se na zneužití něčí tísně nebo závislosti (jde o méně intenzivní zásah do svobodného rozhodování, než je tomu u vydírání).
Trestného činu znásilnění se dopustí ten, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku nebo k takovému činu zneužije bezbrannost oběti.
Více informací Méně informací