Když udeřila pandemie covid-19, byli kvůli nedostatku informací místní lidé v Honavaru, pacienti i personál nemocnic v panice.
Když úřady nařídily lockdown, všechny místní pečovatelské domy a kliniky přestaly léčit pacienty, kteří přišli s horečkou, kašlem a dušností. Tito nemocní lidé rázem přišli o lékařskou péči. Zdravotnický personál v ostatních nemocnicích se k nim nechtěl ani přiblížit. To ovšem neplatilo o Nemocnici svatého Ignáce. Ta byla od vyhlášení lockdownu až doposud otevřena všem pacientům 24 hodin denně. „Spolupracovali jsme s úřady při organizaci karantény pacientů a později při jejich léčbě. Laboratorní technici z okresní nemocnice nám pomohli při testování pacientů na covid-19,“ ilustruje sestra Rita D’Souza z kongregace misijních sester Královny apoštolů, která v nemocnici pracuje jako primářka a pediatrička posledních 17 let.
V okamžiku, kdy byla nemocným sdělena diagnóza nákazy koronavirem, příbuzní začínali s nemocným odmítat kontakt. „Vzpomínám si na pacientku, která podstoupila císařský řez, a druhý den jsme zjistili, že je pozitivní na covid-19. Zpočátku se kolem ní shromáždilo mnoho příbuzných, ale v okamžiku, kdy jsme řekli, že je infikována, u pacientky zůstala jen matka, která patřila do rizikové skupiny. Byla to žalostná situace,“ ohlíží se sestra Rita.
Během pandemie byli zaměstnanci a deset řeholnic včetně sestry Rity postiženi nákazou. „Ale s Boží milostí jsme se vyléčili a jsme zpět, abychom se postarali o naše pacienty,“ přibližuje situaci sestra Rita. Jak říká, nemocnice se ale opakovaně dostávala do neřešitelné situace. „Mnohokrát, když byli pacienti v kritickém stavu, s přidruženými nemocemi a my jsme nebyli schopni zvládnout léčbu, žádali jsme o přeložení do jiných a lépe vybavených nemocnic. Odpověď byla častokrát zamítavá – žádná lůžka k dispozici. Cítili jsme se bezmocní, protože jsme nemohli nabídnout adekvátní pomoc, navíc ani okresní fakultní nemocnice, která byla otevřena teprve nedávno, nebyla dosud tak dobře vybavena, aby léčbu kritických případů covid-19 zvládla.
Nejsmutnější příběhy se týkaly starších lidí, kteří byli přivezeni k léčbě v poslední chvíli. Mnoho lidí zemřelo během krátké doby po příjezdu do nemocnice. „Máme potíže s kapacitou plicních ventilátorů, protože v současné době máme k využití pouze dva,“ posteskla si sestra Rita. Situaci nyní pomůže vyřešit Arcidiecézní charita Praha, která do Honavaru odesílá tři plicní ventilátory.
Pomocí vašeho bankovního účtu můžete zaslat libovolnou částku. Každý dar je důležitý.
Číslo účtu:
749986/5500
Variabilní symbol:
1919
Můžete pomoci jednorázově nebo přispívat pravidelně každý měsíc.
Váš dar proměníme v pomoc lidem, kteří naši podporu potřebují.
Děkujeme, že chcete pomáhat!