I člověk bez domova může číst Maupassanta. Podivín inspiruje lidi ve svém okolí

V 79 letech se začal učit arabštinu. Od svých sedmdesáti let se zajímal o cizí jazyky jako samouk. Pasivně ovládá německý, anglický, francouzský jazyk a některé další. A přesto se pan Alexandr namísto klidného, spokojeného stáří protloukal ulicí a přespával na lavičkách v parku. Zpět k důstojnému a plnohodnotnému životu mu pomohlo Kamino Centrum, evropský projekt Farní charity Praha 1 – Nové Město.

Zakládá si na životní zkušenosti, kterou mu přinesl sled nejrůznějších povolání: mechanik vakuových zařízení, tiskárenský dělník, elév pro kulturní rubriku Večerní Prahy, pomocný výtahář, stěhovák, ale i knihovník. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval také jako pedagog na základní škole. Od devadesátých let pobírá plný invalidní důchod.

 „Jsem hloubavý typ a pro druhé asi podivín,“ charakterizuje se pan Alexandr, který se nikdy neoženil. O to víc se věnoval výuce cizích jazyků, studiu šachové hry a literatuře. Díla autorů klasické světové literatury, mezi jinými Guy de Maupassanta, mu byla natolik blízká, že v nich nacházel paralely se svým vlastním životem. Jeho druhým domovem se staly knihovny a studovny. A když mu finanční prostředky z invalidního důchodu nestačily na nájem bytu a musel se ho vzdát, jeho hlavní starostí byl osud knih. Pronajal jim sklad.

Ani bez střechy nad hlavou neztrácel houževnatost

Bytu na pražském Jižním Městě se vzdal, když mu bylo 70 let. Považoval tuto část života za nový začátek a využil možnosti bydlet v Sociálním a zdravotním centru v Letinách v Plzeňském kraji. Hlavní město mu ale chybělo natolik, že se po třech letech vrátil. Vystřídal několik ubytoven, přespával také na lavičce. Svou situaci bral jako další životní etapu a nechápal apatii a životní rezignaci mnohých bezdomovců. Důstojnost svého žití v nejednoduchých podmínkách považuje za velmi podstatnou.

V květnu 2022 si muže všimli terénní sociální pracovníci Farní charity Praha 1 a doporučili mu projekt Kamino Centrum, který skupinovou i individuální formou předcházel a snižoval sociální vyloučení osob bez domova. „Noclehárna, ve které byl tenkrát pan Alexandr ubytovaný, se měla brzy uzavřít a on neměl kam jít. Pomohli jsme mu získat dočasné ubytování v azylovém domě a podat žádost o sociální byt. Byl neuvěřitelně houževnatý a inspirativní,“ vzpomíná na spolupráci vedoucí Centra Marie Palasová.

Pomohli mu se zabydlením v sociálním bytě

Pracovníci Charity Praha 1 byli od té doby panu Alexandrovi oporou. V návaznosti na dlouholetý zájem o studium jazyků mu v rámci programu Patronství zprostředkovali výuku arabštiny.

Letos oslavil Alexandr 80. narozeniny. Na jaře, s podporou Kamino Centra, získal sociální seniorský byt na Praze 10. Byt nebyl zařízený, a tak následovala návštěva nábytkové banky a postupné zařizování celého bytu. Poté s ním začal pracovat další tým Farní charity Praha 1 zaměřený na Podporu v sociálním bydlení. „Panu Alexandrovi jsme pomáhali vyběhat nové trvalé bydliště, zažádat o příspěvek na bydlení, připojit energie, založit trvalé příkazy do banky,“ vyjmenovává terénní pracovnice Marcela Jurčáková. Dnes v bytě pan Alexandr bydlí a velký prostor v něm zabírají knihovny. A pan Alexandr plánuje soustavnější práci v oblasti jazykovědy.

„Za daného stavu jsem spokojen, ale to není asi dobře. Protože život je o neustálém budování,“ loučí se Alexandr, jehož život by vydal na několik knih.

Kamino Centrum je projekt Farní charity Praha 1 – Nové Město, který byl realizován v období  od 1. července 2021 do 30. června 2023 z prostředků Evropského sociálního fondu.

Projekt Kamino Centrum nabízel na Praze 1 bezpečný a tvůrčí prostor pro osoby bez domova, zvláště ženy. Využíval zkušeností a příkladu dobré praxe z předchozí čtyřleté činnosti v rámci komunitního centra a dále je inovativně rozvíjel a kombinoval s metodami individuální sociální práce vycházejícími nejen z konceptu plánování zaměřeného na člověka. Klíčovými principy bylo hledání silných stránek, nadání a dovedností jednotlivce v kontextu komunity, posilování jeho hlasu, mapování jeho životní historie, hodnocení současnosti a definování možných změn do budoucna. Kamino Centrum se navíc zaměřilo na osvětu společnosti a propojování osob na okraji společnosti s majoritou – pořádalo akce pro veřejnost, informovalo o problematice sociálního vyloučení, bojovalo proti společensky zažitým stereotypům. Rovněž usilovalo o aktivní propojení s dalšími organizacemi pracujícími s lidmi bez domova, a především se do svých aktivit snažilo zapojit širší veřejnost.

Kamino Centrum podpořilo za dobu své působnosti 167 klientů ohrožených sociálním vyloučením.