Příběhy pomoci

Statistiky potvrzují, že na Indickém subkontinentu se rodí více chlapců. V populaci chybí 60 milionů žen. Není to ale výsledek přirozeného vývoje. Přání mít mužského potomka je silně kulturně podmíněné. Ženy jsou někdy pod takovým tlakem svých mužů a jejich rodin, že podstoupí potrat očekávané holčičky.

Arcidiecézní charita Praha připravila u příležitosti 5. výročí programu Přesídlení speciální vydání Bulletinu.

Spoluzakladatelkou Spolku Česko 89 + Bělorusko 20 je Běloruska žijící v Česku – Ania Vybíralová. Do Česka přijela před 14 lety díky demokratizačnímu projektu Arcidiecézní charity Praha. Ania v rozhovoru vzpomíná na svoje začátky v Česku a vyjadřuje se k aktuálnímu dění v Bělorusku.

Skromná a dobrosrdečná žena, paní Jaroslava z Prahy, našla v podpoře chudých dětí z Indie své životní poslání. „Adoptovala“ na dálku 54 dívek a chlapců! Dlouho jsme přemýšleli, jak jí za její štědrost poděkovat. Až jsme přišli na toto překvapení.

Dívka Zahara pochází ze severu Ugandy z kraje Gulu. Život se tady s lidmi nemazlí. Nízké úrody vinou sucha, všudypřítomná chudoba, vzpomínky lidí na povstaleckou Armádu božího odporu Josepha Konyho, která rekrutovala dětské vojáky a zasáhla tvrdě do života místních lidí. Zahara má ale naději na lepší budoucnost.

Do největší cyklistické akce v ČR, která probíhá právě tento týden, se zapojili Renata a Roman, klienti našeho Centra pro tělesně postižené Fatima.

Díky celonárodní Sbírce pro Česko: na vlně pomoci proti bezmoci, kterou dárci podpořili více než čtyřmi miliony korun, pomáhá Charita jednotlivcům a rodinám zasaženým koronakrizí.

Diana je úspěšná mladá žena. Vystudovala vysokou školu a pracuje v auditorské společnosti v běloruském hlavním městě Minsku. Za jejím úspěchem stojí tvrdá práce a vytrvalost. A také pomoc charitního programu Adopce na dálku® a dárkyně paní Miroslavy z Písku.

Paní Robinah z Ugandy je pilná maminka šesti dětí a oddaná manželka. V našem projektu, který se soustředí na rozvoj místní komunity, se zúčastnila několika workshopů, na kterých se naučila vyrábět tekutá mýdla, šampony, tělová mléka nebo boty. Založila si obchůdek, kde své výrobky prodává. Vlastní pílí se zasloužila o lepší život pro celou svou rodinu.

V Zambii začal nový školní rok. Do školy se po vánočních prázdninách vrátila i mladá vynálezkyně SARAH MWALE ze Solwezi. Má za sebou již první rok na dívčí internátní škole Mukinge v okrese Kasempa. A také další vítězství v soutěži mladých vynálezců. Sarah je sirotek, vychovává ji babička a na studium přispívají dárci z Česka.

Před 16 lety jsme potkali ugandskou dívku Josephine. Navštívili jsme ji ve vesnici, kde ji spolu s jejími dvěma sestrami vychovávala babička. Oba rodiče zemřeli, když byly dívky ještě malé. Viděli jsme skromnou chatrč, kde dívky s babičkou bydlely. Jedna temná místnost, rohože na spaní na zemi. Veškerý majetek čítal pár kusů oblečení, nádobí, plastový kanystr na vodu a nářadí, s kterým rodina obhospodařovala malé políčko. Z prodané úrody žili skromně a občas zbylo i na školné pro dívky.

Rodiče ho nařkli z čarodějnictví a vyhnali z domu. Od šesté třídy do maturity žil sám. O víkendech si vydělával na živobytí. Sousedé a kamarádi mu občas dali něco na přilepšenou. Studoval díky programu Adopce na dálku®. Dokončil střední školu a chystá se ve studiu pokračovat.

Zdánlivě neřešitelný a vyhrocený konflikt přivedl paní Janu a pana Martina do Poradny Magdala, ke službě Podporovaná komunikace a Rodičovská dohoda. Jejich jednání ohrožovalo psychický vývoj sedmileté dcery. Svůj partnerský konflikt nakonec dokázali překonat. Zlomovým okamžikem byl úraz jejich dcery, díky němuž obrátili svou pozornost od konfliktu ke společné péči o dítě. Podporovanou komunikaci a Rodičovskou dohodu přibližuje na příběhu z praxe speciální pedagožka Poradny Magdala Mgr. EVA PÍSECKÁ.

Kumari zažila na vlastní kůži jaké to je, když váš život ovlivní pomoc od lidí, kteří jsou vzdáleni tisíce kilometrů a pravděpodobně je nikdy v životě nepotkáte. Je vděčná, že mohla díky programu Adopce na dálku® vystudovat. „To, co pro mě nemohli udělat moji vlastní rodiče, pro mě udělali moji „adoptivní“,“ říká v rozhovoru učitelka Kumari.

Sharanya vyrůstala s maminkou a třemi staršími sestrami na předměstí indického Bengalúru. Ve studiu jí pomohla rodina Šlancarových z Břeclavska. Díky jejich pomoci mohla Sharanye nejen vystudovat a jako první v rodině získat bakalářský titul, ale cítit se i součástí jejich početné milující rodiny.

Letošní ugandské „malé maturity“ přinesly překvapení. V celostátní zkoušce na konci druhých ročníků středních škol vynikla „adoptovaná“ Sandra z městečka Katikamu v diecézi Luweero. Její výsledky patřily k nejlepším v celé zemi. Sandra přitom nenavštěvuje prestižní soukromou školu v hlavním městě, ale venkovskou státní školu. Školní poplatky hradí dárce z Česka. Bez jeho podpory by zřejmě Sarah nedokončila ani základní školu.