Adopce na dálku®

Skupinka „adoptovaných dětí“ v Lyntupech se během prázdnin zapojila do přípravy dříví pro svou farnost. S chutí a elánem se pustily do práce, aby pomohly místu, které pro ně tolik znamená.

Veronika, osiřelá běloruská dívka, získala díky programu Adopce na dálku^® vzdělání. I přes těžkosti, které v dětství prožila, žije naplněný život.

Od malička zajímala Melroye práce v nemocnici. Sen se mu díky pomoci  z Česka splnil.

Není dárek jako dárek. Některý potěší, některý navíc mění budoucnost.

Nadějnější budoucnost má díky české pomoci malá indická školačka Vinisha. Studuje za přispění „adoptivních“ rodičů z Česka. Díky nim si nyní její rodina mohla pořídit krávu.

Alexandr vzpomíná na zvrat v životě jejich rodiny: „Asi před šesti lety jsem byl hospitalizován se zápalem plic a své děti jsem nechal doma s matkou. Když jsem se vrátil, byly holčičky samy doma.“

Od první chvíle, kdy Reema získala zaměstnání v nemocnici a s ním i pravidelný příjem, věděla, že její prioritou je pomoc chudým rodičům.

Joyline se narodila do světa prašných cest a skromných obydlí indického venkova. Přála si stát se zdravotní sestrou, jenže to se zdálo být nedosažitelným snem.

Charita Grodno sdílí, jak prožívají půst studenti programu Adopce na dálku^®, včetně bohoslovců, a vyjadřuje upřímnou vděčnost za podporu, která pomáhá dětem a mládeži ze sociálně slabých rodin.

Eunice, Elina, Florence, Vincent, Abigail, Sarah a Peggy jsou zambijští zdravotníci. Vystudovali jen díky programu Adopce na dálku^®. Dnes přispívají k záchraně životů svých spoluobčanů.

„Adoptivní maminka“ paní Ivana se rozhodla podpořit nejen „svoji“ ugandskou dcerku Sherinu, ale i další sociálně znevýhodněné rodiny v její komunitě.

Paní Eunice přineslo vzdělání nejen větší sebevědomí, ale pomáhá jí i v její živnosti. Doma pěstuje zeleninu a vaří z ní občerstvení, které prodává.

Zástupce Arcidiecézní charity Praha v Zambii ALEŠ VACEK informuje o epidemii cholery, která se dotýká se i charitních rozvojových programů na pomoc těm nejchudším.

Zatímco cílevědomý chlapec snil o vysokoškolském vzdělání, jeho rodiče si lámali hlavu, jak zaplatí výdaje se základní školou. Na pomoc přišel „adoptivní rodič“, pan Daniel z Česka.

Adoptovat dítě na dálku je snadné. A když je vás na to víc, například celá školní třída, kolektiv v práci nebo farní společenství, je to ještě snazší.

Katolický týdeník píše o 30. výročí programu Adopce na dálku^®. V článku přináší i hodnocení Doc. Pavla Nováčka, odborníka z Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Před 15 lety se v indickém městě Shimoga odehrála smutná událost. Holčičku jménem Srusti postihlo to nejhorší, co se může malému dítěti stát.

„Adoptivní rodiče“ ugandských dětí dostanou poprvé vánoční dopis od svého školáka s ugandskou poštovní známkou. Po delší úvaze měníme způsob doručování zásilek z Ugandy.

Pavan pochází z rodiny, která vychovávala tři děti; finanční prostředky byly vždy velmi omezené. Jeho rodiče tvrdě pracovali, aby zajistili základní potřeby dětí, ale na vzdělání prostředky nezbývaly.

Letos si Arcidiecézní charita Praha připomíná 30. výročí pomoci v zahraničí. Čeští dárci za uplynulé tři dekády podpořili ve vzdělávání více než 36 tisíc chudých dětí.