Adopce na dálku^® pomáhá v Albánii

Arcidiecézní charita Praha se stala partnerem pražského arcibiskupství v podpoře vysokoškolských studentek v Albánii, které by nemohly z finančních důvodů studovat.

Patronát nad projektem v Albánii převzal biskup Zdenek Wasserbauer. Ten při svých cestách do apoštolské administratury jižní Albánie upozornil na problémy místní katolické komunity. Místní biskup Mons. Giovanni Peragine vytipoval v křesťanské komunitě pět mladých dívek, které byly přijaty k vysokoškolskému studiu, ale nemohou z finančních důvodů ve vzdělávání pokračovat.

Ročně potřebuje každá ze studentek příspěvek ve výši 1000 EUR na zaplacení:

• zápisu ke studiu,
• učebnic,
• učebních pomůcek,
• části nákladů na bydlení a
• dopravu.

Studentky o sobě budou dávat vědět – na konci školního roku popíšou, jak se jim studijně dařilo, takže dárci budou mít průběžné informace.

Paola je osmnáctiletá dívka, druhá ze tří sester. Matka pracuje v továrně a její plat je jediným jistým příjmem rodiny. Její otec pracuje jako námezdní dělník a často je bez práce. S rodinou žije ještě babička z otcovy strany. Dívka by se ráda stala zdravotní sestrou. Rodina její studia nemůže finančně podporovat; proto se obrátila na biskupa Giovanniho s žádostí o pomoc s ubytováním ve městě Valona, s výdaji za cestu, univerzitní poplatky a knihy. V naději, že se její sen bude moci uskutečnit.

Paola a Xhulja jsou sestry. Po dokončení střední školy nepokračovala Xhulja ve studiích kvůli nepříznivé ekonomické situaci v rodině. Pomáhala doma a pracovala jako prodavačka v supermarketu. Jejím přáním je sloužit jako zdravotní sestra ve svém kraji blízko své rodiny a křesťanské komunity. Cítí, že díky studiu může mít naději na lepší budoucnost a důstojnost trvalé práce.

Manushaqe pochází z vesnice v hornaté oblasti na úpatí hory Tomor. Kvůli velkým ekonomickým problémům se v roce 2002 celá rodina přestěhovala do města Berat. Rodiče mají tři děti, z nichž první, Erand, je postižený a už roky navštěvuje stacionář otevřený misiemi. S rodinou žijí prarodiče z otcovy strany. Manushaqe je první ze své rodiny, kdo chce vystudovat univerzitu. Jejím vysněným povoláním je porodní asistentka.

Gerta má přání vystudovat ekonomickou fakultu, i když ví, že to je neuskutečnitelný sen kvůli ekonomickým těžkostem. Když bylo Gertě 5 let, byl její matce zjištěn nádor na dolní končetině, a aby ji zachránili, museli jí nohu amputovat. Rodina se následně přestěhovala do města, aby byla blíže zdravotní péči. Mamince byly před třemi lety zjištěny metastázy na vnitřních orgánech. S velkými bolestmi a námahou podstoupila chemoterapii. Nemoci na podzim loňského roku podlehla.

Marie žije se svou matkou a dvanáctiletým bratrem ve vesnici dvacet minut od města Valona. Jejich otec je opustil, když byli ještě malí. Matka dojíždí do Valony za prací, s dětmi se vídá až pozdě večer. Marie navštěvovala gymnázium a jejím přáním je studovat fakultu politických věd v Tiraně. Bez finanční podpory dárců si rodina studia nemůže dovolit.