Úvod Adopce na dálku^® Fredrick Ssentumbwe

Toto dítě již svého "adoptivního rodiče" našlo. Na pomoc čekají další dívky a chlapci, kteří nemohou chodit do školy a potřebují vaši pomoc. Pomozte jednomu z nich.
Chci adoptovat na dálku

Fredrick Ssentumbwe

Země:

Uganda

Věk:

9 let

Pohlaví:

chlapec

584 Kč / měsíc

7 000 Kč / rok

Rodina

Rodiče:

Johnson Musisi (práce v zemědelství)

Eseza Kizza (práce v zemědelství)

Sourozenci:

sestra Agnes Mbawadde (20 let)

bratr Innocent Mutumba (18 let)

bratr Owen Ssewakiryanga (15 let)

bratr Benita Nakandi (13 let)

Vzdělání a zájmy

Škola:

Masaaba R/C primary school

Třída:

2. třída ZŠ

Oblíbený předmět:

matematika

Vysněné povolání:

pilot

Zájmy:

fotbal

Více o dítěti

Ahoj, jmenuju se Fredrick a chodím hrozně rád do školy. Poslouchám učitele, hlásím se a snažím se, abych všechno dělal co nejlépe. Chodím pravidelně každý den, ale hodně mě mrzí, když tam přijdu a pošlou mě domů, protože nemám zaplaceno. Naučil jsem se už anglicky dost na to, abych uměl přečíst nějaké věty a také se umím podepsat. Mám kolo, na kterém rád jezdím a také vyrábím modely kol z různých drátů. Mám rád svoji rodinu a vůbec mi nevadí doma pomáhat s čím je potřeba, také se starat o naše kozy a prasata. Během roku se těším nejvíc na Vánoce a Velikonoce, nejspíš kvůli dobrému jídlu, které o svátcích míváme. Nejvíce mi chutná ryba s rýží a k tomu nějaká limonáda na pití. S kamarády mě baví dělat srandu a říkat vtipy. K dospělým se samozřejmě chovám hezky a s respektem.

Naše rodina je velká, je nás celkem 13 – máma s tátou, nás 5 sourozenců, jeden nevlastní a rodiče už mají i 5 vnoučat. Bydlíme v domku se třemi místnostmi se starou plechovou střechou. 0sm z nás chodí do školy. Od základní až po střední a občas se stane, že někteří z nás do školy nemůžou, protože nemáme zaplaceno, i když se rodiče snaží a platí školné ve splátkách. Máme políčko, které nás živí a občas něco zbyde na prodej. Máme několik kávovníků, jejichž úrodu prodáváme. Nějaké peníze získáváme z chování prasat a koz a z příležitostných prací, které rodiče berou. Maminka měla před dvěma lety měla úraz nohy, ale nespravilo se jí to úplně. Pokračuje s léčbou, ale na ni také není dost peněz. Oba rodiče jsou aktivní v místní komunitě. Táta je předseda rady a maminka vede skupinu žen s názvem “munomukabi”, která pomáhá lidem, kteří přijdou o někoho blízkého. Přestože je táta už starší, plánuje rozšířit pozemek, abychom měli možnost si více vydělat z prodeje. Oběma moc záleží na tom, abychom byli ve škole úspěšní, dokončili ji a měli zajištěnou budoucnost.