Dobročinná závěť

Ano, svou závěť můžete kdykoli změnit nebo zrušit. Pokud se rozhodnete sepsat dědickou smlouvu, musí se na změnách dohodnout oba účastníci smlouvy.

Na dobročinné účely můžete odkázat celý majetek nebo pouze jeho část. Odkázat lze movitý i nemovitý majetek (dům, auto, umělecká díla, autorská práva, pojistku nebo peníze). Dar ze závěti na dobročinné účely není zdaněn. Legislativa týkající se závěti je poměrně složitá, takže se vyplatí poradit se s notářem, abyste měli jistotu, že s vaším majetkem bude nakládáno tak, jak byste si přáli.

Na využití vašeho daru je dobré se předem dohodnout. Zajímá nás vaše přání a budeme ho respektovat. Nejjednodušší je kontaktovat nás a vše dohodnout při osobním setkání.

Pokud nesepíšete závěť, stanoví občanský zákoník šest tzv. dědických tříd, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny začínají u nejbližší rodiny (děti a manžel/ka) a postupují dále k vzdálenějším příbuzným až např. po prarodiče, strýce či neteře. Zjednodušeně řečeno pokud nemáte nejbližší příbuzné, dědí po vás ti vzdálenější. Podrobný popis najdete zde.
Nevlastní děti a nevlastní sourozenci nejsou zařazeni v žádné dědické třídě. Mohou dědit jen jako tzv. spolužijící osoba („ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“, § 1636–1637 Nového občanského zákoníku). Spolužijící osoba je zařazena ve druhé a třetí dědické třídě, takže může dědit jen tehdy, pokud zůstavitel nezanechal potomky.

Ano, neměl/a byste ve své závěti vynechat tzv. neopomenutelné dědice. Když je vynecháte, neznamená to neplatnost závěti, ale neopomenutelným dědicům (tj. potomkům zůstavitele) se musí i tak dostat jejich povinného dílu: nezletilým potomkům alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým alespoň ¼. Výjimkou je případ, kdy své potomky vydědíte. Zákonné důvody vydědění jsou uvedeny zde.

Ano. V závěti či dědické smlouvě je možné stanovit dědici nebo odkazovníkovi různé podmínky nebo příkazy. Pokud jsou v souladu s veřejným pořádkem, srozumitelné a nejsou projevem vaší zjevné svévole, pak jsou tyto doložky platné a vymahatelné. Například stanovíte-li dědici příkaz, pak se jeho splnění může domáhat osoba, v jejíž prospěch příkaz je, nebo osoba k tomu určená závětí. V každém případě ale doporučujeme dohodnout se předem s organizací, na kterou ve své závěti plánujete myslet.

Společná závěť více lidí je neplatná. Pokud by např. manželé chtěli sepsat závěť, musí tak učinit každý zvlášť.

Pokud má zůstavitel manžela/manželku, neměl by při sepisování závěti zapomenout také na to, že manželé mají (obvykle) majetek ve společném jmění manželů. To má pro dědění ten důsledek, že v rámci dědického řízení se nejprve vypořádává majetek náležející do společného jmění manželů, a to zpravidla tak, že polovinu získá manžel/manželka zůstavitele. A pak se teprve dědí ta část majetku, která dle vypořádání náležela zůstaviteli (přičemž tuto část může dědit i manžel/manželka zůstavitele).

O sepsání závěti můžete požádat kteréhokoli notáře. Notáři za sepsání závěti a uložení v Centrální evidenci závětí zaplatíte částku, která nezávisle na hodnotě majetku činí 2.000 Kč bez DPH. V případě složitých úkonů může být cena navýšena až o 100 %, o tom ale musí notář klienta informovat předem. V evidenci může notář zaevidovat i závěť, kterou mu přinesete a kterou jste sepsali některým z níže uvedených způsobů. Za takovou úschovu a evidenci zaplatíte notáři 1.100 Kč bez DPH.

Majetek lidí, kteří zemřou bez jakýchkoliv dědiců a bez závěti či dědické smlouvy, propadne státu.