Generální vikář Jan Balík: Děkuji za vaši službu v první linii

Milé kolegyně, milí kolegové z Charit,

obracím se na vás v této složité době, protože cítím upřímnou touhu vám nyní zvlášť poděkovat za vaši službu, která je již po mnoho měsíců opravdu mimořádná a náročná. Těší mě však, s jakou vytrvalostí a poctivostí ke své práci přistupujete.

Uvědomuji si, že stojíte v první linii boje s virem, a především s jeho důsledky. Když jsem se s vámi některými v posledních měsících potkal, viděl jsem, že už první polovina letošního roku vás stála hodně energie a sil. Nyní jsme v obdobné situaci a vy se opět nasazujete ve službě druhým lidem, nemocným, seniorům, rodinám. A jak víme, potřebných lidí přibývá.

Jsem vděčný za to, že církev stojí v prvních řadách pomoci, i když se o jejím přínosu mediálně nemluví. Bůh však vidí všechno dobrodiní, které každý koná, a to, které je konáno ve skrytosti, má pro něj zvláštní cenu (srov. Mt 6,3-4). Také naši bohoslovci a novicky se zapojují různým způsobem do pomoci potřebným. Například pomáhají v pražské nemocnici u Alžbětinek. Též kněží slouží lidem. Jsou k dispozici nejen k udílení svátostí, především svátost smíření a eucharistie, ale také pro duchovní rozhovory, které v této době může vyhledávat leckdo; nejen pravidelný návštěvník kostela, ale také lidi, kteří v této situaci vnímají potřebu hlubší odpovědi a chtějí si o duchovních věcech s někým popovídat. Někdo potřebuje i duchovní útěchu, když cítí smutek, strach, samotu, malomyslnost.

Doba, kterou prožíváme je poznamenána nejen zákeřným virem, ale také velkým strachem a úzkostí. Ti, kteří mají určitou oporu v duchovním životě a v Bohu, dobře vnímají, že člověk má být sice rozumný a zbytečně se nevystavovat riziku nákazy, ale na druhou stranu nemá smysl podléhat strachu. Strach mnohdy člověka paralyzuje a stresuje. A stres je významný faktor k oslabení imunity a vyvolání nemocí. Proto vám vyprošuji dar moudrosti a statečnosti, a hlavně Boží požehnání ke zvládání všech obtíží a stresových situací. 

Závěrem si dovoluji ještě jedno doporučení, i když vám to může připadat jako samozřejmost. Každý z nás potřebuje určitý oddech, aby se úplně nevyčerpal a mohl s novými silami pracovat a věnovat se i rodině a blízkým lidem. Proto si dopřejte potřebný odpočinek a neberte ho jako projev slabosti nebo nedostatečnosti. Aby člověk mohl dávat, musí někdy také čerpat. 

Myslím na vás v modlitbě a žehnám vám.

 Jan Balík
generální vikář