„Mé“ africké dítě má mobil! Je skutečně potřebné?

Několik dárců dostalo v rámci programu Adopce na dálku^® aktuální fotografii dítěte, které na ní drží v ruce mobil. Obrátili se na nás s dotazem a obavami, zda toto dítě opravdu patří mezi nejpotřebnější, když jeho rodina vlastní mobilní telefon.

„Mé africké dítě má mobil!“ Překvapené zvolání českého dárce. Každý rok uspoří několik tisíc korun, které s dobrým úmyslem věnuje na podporu potřebného dítka v Africe či Indii. Jaké je pak jeho překvapení, když po roce obdrží vysvědčení a ke školní zprávě je přiložena fotografie dítěte s mobilem v ruce! Dárce se ptá, komu to vlastně své peníze posílá? Potřebuje toto dítě podporu? Vždyť takovou vymoženost, jakou je mobilní telefon, nevlastní ani chudé děti u nás v Česku. Odpověď není tak jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Zkušenosti s tímto fenoménem přinesly do našeho programu až poslední roky. Pátrání po odpovědích na otázky dárců, i naše vlastní, vedlo dvěma směry. Obrátili jsme se na naše kolegy z partnerských organizací v Indii, Ugandě a dalších zemí. Ti nám poskytli své praktické zkušenosti. Informace z terénu jsme pak ještě konfrontovali se světovými statistikami.

Masové rozšíření díky nízké ceně

Co tedy na mobily říkají naši kolegové přicházející denně do styku s dětmi z programu? Opravdu již není úplnou výjimkou, že chudá rodina v Africe a Indii vlastní mobilní telefon. Masové rozšíření umožnila jeho cenová dostupnost. Rodina za telefon z druhé ruky zaplatí v přepočtu tři sta korun i méně. Náklady na hovorné jsou nižší než u nás. Lidé navíc velmi intenzivně využívají SMS nebo sdělují předem dohodnutou informaci pomocí prozvonění, kdy volající přeruší hovor po prvním zazvonění.

Moderní technologie ve službách chudých

Mobil dramaticky zvyšuje životní standard. Ušetřit na něj se vyplatí jako žádná jiná podobná investice. Dává například možnost zavolat lékaře k úrazu či porodu a být ve spojení se svým zaměstnavatelem či zákazníkem. Pro mnoho rodin je proto pořízení mobilu prioritou.

Moderní technologie dnes využívá řada rozvojových programů. Digitální fotoaparáty evidují školní docházku, sms zprávy sdělují těhotným ženám v pravý čas důležité informace. I v našem programu Adopce na dálku^® mobily usnadňují práci v terénu. Je díky nim jednodušší kontaktovat rodiče dítěte, když je potřeba něco domluvit, zkonzultovat, informovat o brigádě či pozvat na přednášku.

Více mobilů než toalet

Mobil už dnes není luxus. Počet jeho uživatelů brzy překročí hranici pěti miliard.

Poslední velké sčítání lidu v Indii ukázalo, že více indických domácností vlastní telefon než toaletu.

V Ugandě je větším luxusem dokončené základní vzdělání než přístup k mobilnímu telefonu. Ten má zhruba polovina obyvatel a spolu s nimi i jejich rodinní příslušníci. Absolventů základní školy je dnes mezi mladými lidmi přibližně polovina a ve starších generacích ještě méně.

Chudoba je komplexní jev a nejde definovat a měřit pomocí jednoho ukazatele. Pokud africká či indická rodina vlastní mobil, neznamená to automaticky, že není chudá.

Pomoc těm nejchudším se zájmem o vzdělání

Proč nemohou být do programu Adopce na dálku^® vybráni ti nejchudší z nejchudších, kteří nemohou ani pomýšlet na koupi mobilu, protože bojují o holé přežití? Adopce na dálku^® není humanitárním, ale rozvojovým vzdělávacím programem. Vedle potřebnosti musí rodina splňovat ještě jednu podmínku. Musí mít zájem o vzdělání a ochotu své dítě posílat pravidelně do školy. To vyžaduje určitou míru uvědomění. Adopce na dálku^® pomáhá těm nejchudším, kteří mají zájem o vzdělávání.

 Zdroj: Světová banka, 2013, 2014