Paní Caroline ze Zambie: Po 20 letech jsem se díky Charitě vrátila do školy
Paní Caroline Nyerenda (38) je matkou pěti dětí. Díky Arcidiecézní charitě Praha se po dvaceti letech vrátila zpět na základní školu. Ve vzdělání pokračuje dál. Jejím snem je stát se učitelkou.
Paní Caroline není ve škole nováčkem. V dětství školu pravidelně navštěvovala, ale neuspěla ve státní závěrečné zkoušce, kterou v Zambii skládají všichni žáci na konci základní školy. Paní Caroline vzpomíná: “Mí rodiče neměli peníze na další studium. Pak jsem se provdala, přišly děti a na dlouhá léta šlo vzdělávání stranou.”
Příležitost znovu studovat přišla před sedmi lety. Arcidiecézní charita Praha otevřela v Mukonchi lekce základního vzdělávání pro dospělé. Navštěvovali je většinou lidé, kteří neuměli číst ani psát. Paní Caroline se rovnou zapsala do třídy pro pokročilé. Nechtěla získat jen základní gramotnost. Chtěla složit státní zkoušky a tím úspěšně absolvovat základní školu. Na konci roku 2014 se jí to podařilo. A nejen to. Chtěla ve vzdělávání pokračovat dál.
Paní Caroline nastoupila na střední školu
“Naše vzdělávací kurzy pro dospělé měly původně pomoci těm, kteří jsou negramotní,” říká Aleš Vacek, zástupce Arcidiecézní charity Praha v Zambii. “Mile nás překvapil zájem několika absolventů o středoškolské vzdělání. Byla mezi nimi i paní Caroline.” Charita se proto dohodla se střední školou v Mukonchi na otevření večerního kurzu pro dospělé.
“Bylo to vůbec poprvé, kdy se něco takového zde v Mukonchi zavedlo a já věděla, že tohle je pro mě šance. Museli jsme platit školní poplatky, byli jsme ve škole každý večer, ale to nás neodradilo. Na konci roku 2015 jsem úspěšně ukončila 8. třídu a mohla postoupit do vyššího ročníku,” říká paní Caroline.
V deváté přišla uniforma a počítač
“Škola nám dala možnost pokračovat, ale také podmínku – denní studium. Probíhalo odpoledne. Ale znamenalo usednout do lavic ve třídě plné mladších žáků a znova obléknout školní uniformu. Mé děti se mi na začátku roku smály, když mě viděly odcházet na odpolední vyučování. Také ve škole a třídě to nebylo jiné, ale postupem doby se atmosféra změnila. Naši spolužáci poznali, že školu bereme vážně a respektují nás. Obtížné bylo studium práce na počítači, ale díky paní učitelce a absolvování základního kurzu na PC v centru Adopce na dálku® během druhého trimestru, jsem já i mí kolegové udělali veliké pokroky,” vysvětluje paní Caroline.
Podpora rodiny je zásadní
Manžel paní Caroline ji ve studiu povzbuzuje, i když ani on nemá pravidelný příjem. “Některé z mých kolegyň musely se studiem přestat. Jejich manželům se nelíbilo, že jsou často z domu.”
Rodina paní Caroline se živí v zemědělství. V období dešťů pěstují kukuřici, podzemnici olejnou, sladké brambory a fazole. Na prodej vaří oblíbený místní nápoj z kukuřice – Munkoyo, aby měli na pokrytí školních výdajů pro děti a v posledních letech i pro maminku. Ta si vedle péče o rodinu, práce a studia najde čas i na pomoc ve své farnosti. Vede kroužek náboženství pro děti. Jejím velkým cílem je dokončit střední školu a studovat dál. Sní o tom stát se učitelkou.
