Podporují nás

Práce Arcidiecézní charity Praha v Ugandě na mě dělá výborný dojem. Je pro mě šokující zejména to, jak malá částka může přinést velký efekt. Představte si, že můžete zaplatit týdenní provoz lůžka v nemocnici. A je ohromné, když vidíte, že se tam dá i pořídit sanitka. A hlavně, že to Charita udělá. To je skvělé. Těší mě být toho aspoň trochu a na chvíli součástí.

S Charitou spolupracuji dlouho, protože doma v Lanškrouně máme charitní ošetřovatelskou službu, kterou zakládal ještě můj předchůdce. Díky tomu vím, jak je tahle práce vyčerpávající a náročná. Lidé, kteří pracují v sociálních službách, v Charitě, by měli odcházet do důchodu dřív. Znám jejich únavu, sám bych na takové nasazení nestačil, smekám před nimi. Dělají spoustu práce, která vůbec není vidět.

U mne to vše začalo před lety mým koncertem pro Arcidiecézní charitu Praha. Stala jsem se čestnou patronkou holčičky Kleopatry ze Zambie. Chtěla by se stát učitelkou – a tak dál šířit vzdělání v této chudé zemi. Podporuji ji i nadále, protože bez finanční pomoci by její studium nebylo možné. Program Adopce na dálku je jednoduchý způsob, jak si udělat hezky na duši tím, že jednomu z dětí mohu pomoci získat vzdělání, a tím i možnost se mít lépe.

Pomoc druhým není snadná věc. Jeden si myslel, jak skvěle pomáhá druhým, a přitom ubližoval, kde mohl. Pomocí urážel, pomáhal těm, kdo pomoc nepotřebovali, a zlomenou duši kytoval sádrou… I mně se občas stalo, že moje dobře myšlená věc druhé potrápila. A vím, že pomáhat se musí umět. Proto už dlouhá léta podporuji odborníky na pomoc z Arcidiecézní charity Praha a věřím jim v tom. Snažím se být u jejich akcí, a když přijdou Tři králové, tak jim dám nějaké to tajemství, které spojuje lidi dobré vůle.

Jedno ze zařízení, které Arcidiecézní charita Praha provozuje, je Domov svaté Rodiny. Podporuji ho – nejen finančně – již od jeho založení sestrou Akvinelou Loskotovou. Čas od času se stávalo, že existence Domova byla ohrožena nedostatkem peněz a hrozil jeho zánik. Mám radost, že poté, co se dostal Domov pod křídla Arcidiecézní charity Praha, se situace stabilizovala a doufejme, že jedinou starostí zaměstnanců, rodičů a opatrovníků bude starost o blaho a potřeby mentálně postižených klientů. Je jedno, jakou humanitární organizaci se rozhodnete podporovat. Rozhodnete-li se pro Arcidiecézní charitu, můžete si být jisti, že pomoc doputuje tam, kde bude zapotřebí a kam jste ji chtěli nasměrovat.

Zajímám se pravidelně o práci Arcidiecézní charity Praha od azylových domů přes poradny pro migranty až po pomoc v zahraničí. Škála činností je to velmi široká a je dobře, že se do této práce zapojuje tolik lidí. Rád bych poděkoval za jejich obětavost a za všechno, co se podařilo. Protože v Charitě nepracují lidé, kteří by měli na zřeteli osobní zisk, ale lidé, kteří jsou schopni obětovat něco ze svého času a své síly vydat pro dobré dílo. Přeji jim, aby v tom vytrvali a aby z vykonaného díla měli také radost.