Pomoc potřebným v Mnichovicích přichází díky nasazení ředitelky dobrovolnice

Farní charita Mnichovice ještě před dvěma lety vůbec neexistovala. Dnes už o ní v regionu dobře vědí starostové, úředníci na obecních úřadech, členové sociálních komisí, ale zejména spousty lidí, kteří jsou navíc ochotní jejím prostřednictvím pomáhat svým sousedům. Za svou existenci vděčí toto dílo LUCII PROCHÁZKOVÉ. 

Proč jste se do něčeho takového pustila?

Po mateřské jsem chtěla pracovat nejen ve školství, ale také v nějaké charitativní organizaci. V Mnichovicích taková organizace chyběla. A tak jsem se rozhodla ji založit. Naplňuje mě to. Hodně času trávím s lidmi v terénu, poznávám spoustu životních příběhů i zajímavých osudů. Na sociálních odborech mi říkají, že jsme jejich prodloužená ruka. Mám z toho radost.

Zvláště v době nouzového stavu jste se intenzivně zapojili do pomoci potřebným.

Pomohli jsme sehnat a koordinovat dobrovolníky na donášku nákupu seniorům. Naše mapa rajonů pro Tříkrálovou sbírku posloužila nyní pro rozvoz dezinfekce do všech domácností v Mnichovicích. A samozřejmě jsme propojili lidi, kteří šili roušky a kteří je naopak potřebovali – na Mnichovicku i v pražských nemocnicích.

Vraťme se na začátek, kdy Farní charita vznikala. Jak jste vyhledali lidi, kteří by vaši pomoc nejvíc potřebovali?

Na sociálních odborech mi dali kontakty na rodiny, kterým bychom mohli být prospěšní. Díky tomu víme o rodinách v těžkých životních situacích, seniorech s nízkým příjmem, matkách samoživitelkách s několika dětmi, které nedostávají výživné nebo tak málo, že s penězi nevystačí. Právě jim pravidelně vozím potravinovou pomoc, protože jim po zaplacení nájmu a dalších provozních nákladů na jídlo prostě nezbývají peníze. Jen za loňský rok jsme darovali 2,5 tuny potravin.

Zajišťujeme i šatstvo, obuv a další pomoc. Rukama našich dobrovolníků prošlo loni 1,5 tuny oblečení, které našlo své nové majitele mezi lidmi v sociální nouzi.

Nedoléhají na vás osudy těch, kterým pomáháte?

Ze začátku mě některé osudy braly za srdce, ale je nutné si držet odstup. Charitě věnuji dvě až pět hodin denně, dalo by se dělat mnohem víc, snad se to povede časem. Vždy mě povzbudí, jak pozitivně naši práci lidé přijímají, jak jsou ochotní pomoci. Máme 30 dobrovolníků a další laskavé pomocníky, na které se mohu obrátit.

Co považujete za největší úspěch Farní charity Mnichovice?

Tříkrálovou sbírku, při které jsme vybrali přes 160 tisíc korun. Navíc nikdo z oslovených koledníků neodmítl svou účast. Lidé vidí, že se výnos v místě využije. Nejsme žádná anonymní neziskovka. Vědí, že to neutopíme v provozních nákladech a peníze se nikde nepoztrácejí ani nerozdrobí.

Kdyby se objevil štědrý dárce a mnichovickou Charitu podpořil velkou částkou, jak byste dar využila?

V budoucnu bych se ráda zabývala komunitní prací – propojením rodin a seniorů, protože si mohou být vzájemně užiteční.

Nemáme žádné sídlo – kontaktní kancelář. Když nám někdo chce poskytnout věcný dar, tak pro něj musím přijet. Bohužel na něco takového, jako je kancelář s přilehlým skladem, nemáme prostředky.

Jak mohou lidé mnichovickou Charitu finančně podpořit?

Darem na číslo účtu 2801611441/2010. Všem dárcům děkuji. Více informací o tom, jak pomáháme, najdete na www.facebook.com/pg/farnicharitamnichovice.