První rok Adopce na dálku v Albánii očima studentek

Pět vysokoškolaček z Albánie studovalo v uplynulém školním roce díky podpoře českých dárců. Výuka i závěrečné zkoušky byly pro ně náročné. Nevzdávají se a chtějí své studijní výsledky zlepšovat.

Dívky ze sociálně slabých rodin získaly každá podporu ve výši 1 000 EUR na úhradu zápisu, učebnic, školních pomůcek, dopravy a bydlení. Díky tomu jsou o krůček blíž ke svému snu stát se zdravotní sestrou (Paula a Xhulja), porodní asistentkou (Manushaqe), ekonomkou (Gerta), politoložkou (Marie).

První rok albánského programu Adopce na dálku^® byl poznamenán pandemií covid-19. Dívky studovaly dálkově a nebylo to pro ně nic snadného. „Pro mě osobně bylo učení online velmi těžké a také plné emocí,“ napsala nám Xhulja. Kromě stresu z nové situace ji šokovalo úmrtí hned několika pedagogů. „Prožíváme těžké období, ale s pomocí Boží se vše podaří. Jsem vám velmi vděčná za podporu a mám v Pánu naději, že možná jednou budu moci pomáhat, stejně jako vy pomáháte mně,“ doplňuje Gerta.

Lekce v samostatnosti

Zvláště dívky, které studovaly na univerzitě prvním rokem, měly trochu problémy se adaptovat. Ne všichni učitelé podle slov Manushaqe dávali studentům pravidelné online hodiny. Někteří jen posílali zadání látky, zdroje informací či videa a studenti byli odkázáni na samostatnou práci. „Když jsem se dozvěděla datum zkoušek, měla jsem velký strach,“ vzpomíná Manushaqe na první semestr. Ze šesti zkoušek složila tři, a tak musela využít opravného termínu.

„Druhý semestr byl lepší než první. I když přednášky byly online, mohli jsme mít praktická cvičení ve škole, což byla velká pomoc,“ píše Xhulja. „V druhém semestru jsem měla čtyři zkoušky: základy, fyziologii, anatomii a pediatrii. Neudělala jsem anatomii, kterou budu opakovat v září.“

Marii se naopak velmi dařilo a všechny zkoušky složila s výbornými výsledky: „V prvním ročníku jsem měla 15 předmětů. Velmi se mi líbily přednášky z filozofie. Studovali jsme sv. Augustina a sv. Tomáše Akvinského. Pak jsem měla přednášky z angličtiny, statistiky, národní vztahy a další.“

Skrze modlitbu nablízku

„Děkuji vám za oběti, které podstupujete kvůli mně a mé škole. Pán ať vám žehná a ochraňuje vás,“ vzkazuje Paola českým dárcům. A není sama. Všech pět dívek je českým dárcům skrze modlitbu denně nablízku.

„Ze srdce vám děkuji, že jste mi umožnili studovat na vysoké škole. Moje rodina na tom není ekonomicky dobře. Nemám, jak zaplatit školu. Kdybych neměla vás, nemohla bych studovat. Prosím vás ještě o pomoc na příští rok; musím zaplatit internát v Tiraně a také školní poplatky, knihy a všechny další věci související se školou,“ vzkazuje jménem všech dívek Marie.