Otec JUAN PROVECHO, provinciál české provincie řádu svatého Augustina a správce řady institucí, přináší do české společnosti nejen spiritualitu, ale především praktickou lásku k bližním. Jeho životní cesta ze španělského Leónu přes brazilské misie až do Prahy je příběhem o víře, službě a radosti. Vyprávěl o ní v podcastu ChariTalk.
Farní charita Praha 1 na Malé Straně, kterou otec Juan řídí, se již od roku 1998 věnuje především bezdomovcům. „Každou sobotu máme od 9 do 10 hodin otevřené prostory kláštera. Chodí k nám bezdomovci, dostanou jídlo a oblečení,“ popisuje program, který funguje téměř pětadvacet let.
V zimních měsících přichází až 130 lidí. P. Juan i dobrovolníci Charity jim předají materiální pomoc a povídají si s nimi. Zajímají se, jak se jim daří, znají je přitom jménem.
Právě čas považuje španělský augustinián za to nejcennější, co můžeme druhým nabídnout. „Náš největší dar, naší největší hodnotou, kterou máme, to je čas. A když jsem připraven dávat svůj čas jednomu konkrétnímu člověku, to je skutek lásky,“ říká s přesvědčením.
Tato filozofie mu pomohla získat si důvěru i v začátcích jeho působení v Česku. „Bylo to zpočátku těžké. Ale získal jsem si důvěru tím, že jsem s lidmi trávil čas. A oni viděli: ,Juan nás má rád, protože s námi tráví čas.‘“
Další Juanův životní princip je založen na štědrosti. „Říkám svým gymnazistům: Když chcete být bohatí, musíte hodně dávat. A když chcete být chudí, nic nikomu nedávejte.“
Sám tento princip žije každý den. Kromě charitativní práce vede mateřskou i základní školu a gymnázium svatého Augustina. Působí jako ředitel, ale svoji úřadovnu prakticky nevyužívá. „V ředitelně mě nikdy nehledejte, protože tam nebudu,“ usmívá se dobrosrdečný kněz, který je rád mezi lidmi.
Pro P. Juana je služba bližním – v Charitě, ve škole i v kostele sv. Tomáše – životním posláním. Věří, že je třeba dávat lidem naději a připomínat jim krásu světa. Jeho poselství zní: „Buďme nositeli naděje. Radujme se. Na světě je více dobra, než zla. A nezapomínejme na lidi, kteří jsou vedle nás a kteří nás potřebují. Nejdůležitější jsou lidi. Nejsou to ani peníze, ani moc, ale lidé.“ Právě v charitní práci se tato filozofie naplňuje a přináší radost nejen P. Juanovi, ale všem, kteří se na ní podílejí.
Foto: P. Juan v kostele sv. Tomáše při Tříkrálové sbírce v lednu 2025 (Člověk a víra, Lucie Horníková)