Rozhovor se sestrou Imeldou: Se sbírkou Daránek můžete dětem v nouzi darovat zážitky na celý život

29. 5. 2024

Rozhovor se sestrou Imeldou: Se sbírkou Daránek můžete dětem v nouzi darovat zážitky na celý život

Se sestrou Imeldou z Kongregace Školských sester sv. Františka jsme si povídali o dramatických osudech rodin v nouzi, o pomoci, která jim přináší úlevu a naději, i o právě probíhající kampani Daránek. Sestra Imelda působí téměř 10 let v Arcidiecézní charitě Praha, kde vede Azylový dům Gloria na pražském Barrandově.

Co by se stalo s matkami a dětmi, kterým pomáhá váš Azylový dům Gloria, kdyby taková sociální služba vůbec neexistovala?

Pokud maminky včas neseženou v azylovém domě volné místo, protloukají se, jak to jen jde. Po ubytovnách, známých a vzdálených příbuzných. Poté, co vyčerpají všechny možnosti, jdou děti do Klokánku a maminka skončí na ulici.

Nedávno jsme zaznamenali případ na Dobříšsku, kdy byly sociálně slabé rodiny doslova ze dne na den vystěhovány z ubytovny. Na ulici skončilo i 18 nezletilých dětí. Ubytovna ani sdílený pokoj někde u známých, to není stabilní prostředí, kde by měly vyrůstat děti. Mnohdy tu není daleko k násilí a zneužívání. Případ na Dobříšsku řešil Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dvěma maminkám s dětmi jsme tehdy mohly poskytnout zázemí v našem Azylovém domě Gloria.

Kvůli čemu se rodiny nejčastěji dostávají do situace, kdy musí vyhledat pomoc azylového domu?

K častým příčinám patří domácí násilí a následný rozpad rodiny či různé psychické a mentální deficity. Velmi často to jsou také nedostatečné sociální kompetence. Pokud člověk vyrůstal v narušeném prostředí, v rodině, kde ho rodiče zanedbávali a kde nezískal běžné sociální dovednosti, nedokáže pak sám v dospělosti obstát v běžném životě. Proto si v azylovém domě maminky, kromě jiného mohou zvyšovat svoji finanční gramotnost, aby dokázaly vyjít s rodinným rozpočtem, a pokud se pro to rozhodnou, mohou se učit vařit nebo zvyšovat své rodičovské kompetence, aby se všichni členové rodiny cítili lépe a bezpečně.

Azylový dům Gloria poskytuje komplexní podporu. Co je podle vás klíčové v tom, abyste pomohly maminkám znovu nabýt sebedůvěru, jistotu a řád v životě? Jaký typ podpory se v praxi osvědčil jako nejúčinnější?

Myslím, že to je přijetí každé maminky v její konkrétní situaci. Vycházíme z toho, kde ona v tuto chvíli je, a z pochopení její situace vychází další pomoc. Některé ženy si vytvořily špatné adaptivní mechanismy, které jen dál roztáčí spirálu nepříznivé životní situace. Takovým mechanismem může být rezignace. Raději to nezkusím, protože mě stejně odmítnou. Nebo agrese: Co si v životě nevykřičím, to mít nebudu. Častá je i nedůvěra v budoucnost a přístup: Stejně nikdy nic mít nebudu, tak ty peníze raději utratím a užiju si to, protože za chvíli mi je někdo beztak sebere. Maladaptivní mechanismy získaly ženy během života, někdy už v dětství a dodnes je handicapují v mnoha oblastech života.

Zaměřme se na děti. Jak jim Azylový dům Gloria pomáhá?  

Primárně se věnujeme maminkám a zvýšení jejich rodičovských kompetencí. Ne všechny maminky umí trávit kvalitní čas s dětmi. Hledáme proto společně různé aktivity, jak si s dětmi hrát, ukazujeme, že se dá vyrazit na výlet i bez peněz a že jde strávit hezké odpoledne třeba při nějaké tvůrčí či rukodělné aktivitě.

Takže vaše metoda, jak podpořit děti, je vlastně pomoci nejprve jejich rodiči. Spokojená máma znamená spokojené dítě.

Přesně tak. Matka potřebuje načerpat sílu, sebevědomí a dovednosti, aby se na ni rodina mohla spolehnout. Vzpomínám na šestiletého Petříka. Když přišel s maminkou do azylového domu, byl uplakaný, úzkostný a nedůvěřivý k okolí. V přítomnosti cizích dospělých brečel. Nedokázal se zapojit do žádných společných aktivit. To se během několika měsíců, kdy jsme pracovali primárně s jeho maminkou, změnilo. Petřík získal důvěru ve svět.

Musí být fascinující sledovat, jak se vztahy v rodině postupně proměňují k lepšímu.

Je to jeden z nejhezčích momentů. V našem týmu působí mj. profesionální muzikoterapeutka Paula. Právě v situacích, kdy v rodině převládá křik a nevnímavost k potřebám druhých, dokáže muzikoterapie zázraky. Děti i rodiče se zklidní, naučí se naslouchat jeden druhému a vnímat vzájemné pocity. Zažijí soulad a harmonii, které si pak přenesou i do běžné komunikace.

Pro děti je důležité vyrůstat v podnětném prostředí. V běžné rodině se jezdí na výlety, na dovolenou, děti navštěvují zájmové kroužky, v létě jedou na tábor. Jak je to u dětí v azylovém domě?

Konkrétně Azylový dům Gloria má to štěstí, že má svého patrona NADACI AGEL. Díky této podpoře mohou naše děti podnikat v průběhu roku výlety a v létě vyrazit na tábor, který by pro ně byl jinak finančně nedostupný. Pro naše děti jsou letní tábory kolikrát prvním větším výletem, který zažily.

Přála bych tuto možnost všem dětem ze sociálně slabých rodin. Jsem proto ráda, že letošní sbírka Daránek podpoří v pražské arcidiecézi právě letní tábory pro tyto děti. Děkuji dárcům, kteří se rozhodnou tento záměr podpořit.

Dají dětem dárek, který je pro ně důležitější, než by se mohlo zdát. Co pro ně letní tábor znamená? S jakými dojmy se z tábora vrací?

Děti se z tábora vrací nadšené z mnoha aktivit, které si užily, jako je koupání v rybníku, táborák a zpívání s kytarou. Vypráví o nových kamarádech, s kterými si pak píšou. Otevřel se jim svět, který do té doby nepoznaly. Pro děti vyrůstající v Praze v ekonomicky slabších rodinách, které znají jen prostředí ubytoven a sídlišť, je to úžasná zkušenost, která jim otevírá nové obzory.

Navíc v září můžou ve škole vyprávět stejné příběhy jako jejich spolužáci. Je to důležité pro jejich sebehodnotu i pro zařazení do kolektivu. Bohužel dneska děti kladou velký důraz na materiální statky a děti ze sociálně slabších rodin bývají mnohdy terčem posměchu.

Svoji nynější práci v Azylovém domě Gloria určitě vnímáte s velkým nadhledem a využíváte bohaté zkušenosti. Procestovala jste kus světa. Pracovala jste se seniory v USA, s HIV pozitivními dětmi v Jihoafrické republice. V Česku jste pomáhala lidem s mentálním postižením a nyní rodinám v nouzi. V čem byly tyto mise podobné?  

Všude jsou lidé, kteří potřebují přijetí a péči. Potřebují vědět, že někam patří a že jsou pro někoho důležití. Všude jsem pracovala ráda a viděla jsem ve své službě velký smysl. V Glorii působím už téměř 10 let a vždycky mám nesmírnou radost, když vidím okamžitou úlevu a naději, kterou maminky zažívají. Mnohdy nám volá maminka, vzlyká a říká: Stojím s dětmi na ulici, jsem zoufalá, nemám kam jít, nevím, co dělat. A pak vidím tu samou maminku, která má najednou střechu nad hlavou, úsměv na rtech a obrovskou úlevu a naději v srdci, že její zdánlivě bezvýchodná situace nakonec má řešení.

Daránek: Aby to ti nejmenší měli co nejlehčí

Více o kampani Daránek

Související články

Pomoc rodinám v nouzi

14. 6. 2024

Zpěvačka Yanna: Chci pomáhat dětem, protože jsem na vlastní oči viděla, jak je hodně z nich nešťastných

Pomoc rodinám v nouzi

30. 5. 2024

Azylový dům sv. Gerarda pomáhá už 20 let maminkám a dětem v nouzi

Pomoc rodinám v nouzi

24. 5. 2024

Daránek pomáhá dětem

Pomoc rodinám v nouzi

10. 4. 2024

„Sociální automobil“ pomůže Azylovému domu v Brandýse nad Labem