Rozhovor se švadlenou Sumayou Bhanu (Indie)

Rozhovor se švadlenou Sumayou Bhanu (Indie)

Sumaya Bhanu je jednou ze třiceti žen a mladých dívek, které se účastnily našeho ročního kurzu šití. V rozhovoru s ní se dočtete, co této mladé ženě kurz dal a jaké plány má do budoucna.

Co vás přivedlo k tomu, abyste se zapojila do kurzu šití?

Pocházím z velmi chudých poměrů, otec nás opustil, když jsem byla úplně malá, maminka bývá často nemocná. Když jsem pozorovala svou matku, jak těžce bojuje o přežití nás dvou, rozhodla jsem se v šestnácti letech odejít ze školy a najít si práci, abych jí ulehčila. Zjistila jsem, že naše sousedka, paní Venkatamma, se učí šít – ona mi byla vzorem. Také jsem se rozhodla do kurzu zapojit, abych do jednoho roku mohla začít vydělávat a stát se finančně nezávislou.

Jaká je vaše zkušenost s kurzem?

Když jsem se poprvé odhodlala vstoupit do výukového centra, čekalo mě vřelé přijetí. Nejdřív ze všeho se mě podrobně ptali na mou rodinnou situaci a probrali se mnou mé možnosti. V centru se mi dostalo hodně podpory, školitelka mě od prvního dne povzbuzovala, abych se nebála, posilovala mou sebedůvěru. Věnovala mi několik kusů sárí, na kterých jsem se mohla bez obav začít učit střihat a šít. Cítila jsem se šťastná, plná odhodlání, nadšení jsem dokonce přenesla i na svou matku.

Dal Vám kurz dostatek vědomostí a sebevědomí, abyste si začala šitím vydělávat?

Ano. Nejprve jsem se naučila šít halenky do sárí, po kterých je zde v okolí ohromná poptávka. Díky tomu, že jsme se je naučily šít, nemusejí lidé z naší vesnice cestovat za nákupy do města. Postupně jsem přidávala další sortiment, dětské šaty, šátky, ozdobné prvky na sárí. Moje maminka původně neplánovala koupi šicího stroje, když však viděla, co všechno jsem dokázala vyrobit, vzala si půjčku a stroj mi koupila. Dnes vám mohu s radostí oznámit, že za 6 měsíců jsem půjčku splatila, díky prodeji toho, co jsem na něm ušila.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Hlavně se chci odvděčit své matce za její péči a starat se o ní, i když se mi podaří založit si vlastní rodinu. Nemá nikoho jiného, kdo by o ni pečoval. Ráda bych se pracovně dále specializovala na zdobení sárí. Určitě také zůstanu v kontaktu s centrem, kde jsem se naučila šít, jednak mi přislíbili pomoc, kdykoli budu potřebovat, jednak jsem si za uplynulý rok vytvořila k tamním ženám citový vztah, chovali se ke mně vždy hezky, jako k mladší sestře.

Chtěla byste něco vzkázat centru, nebo českým dárcům, kteří podpořili šicí kurzy v něm?

Jsem společně s mojí matkou nesmírně vděčna, že jsem dostala možnost absolvovat kurz šití. Tato práce je pro mě obživou i koníčkem. Nikdy nezapomenu na přátelský přístup, ochotu a trpělivost při učení, kterou jsem v centru nalezla. Slíbila jsem si dvě věci – budu se modlit za všechny lidi, kteří umožnili, aby se můj život vyvinul tímto směrem. A také budu sama pomáhat chudým, tím že pro ně budu šít v rámci svých možností zdarma.


 Dívky se nechaly nadchnout

Paní Shiva Kumari byla ve školícím centru zaměstnána jako učitelka šití. „Ten rok stál bezpochyby za to. S láskou vzpomínám, jak dívky a ženy začaly opatrně přicházet do našeho centra. Postupně se nechávaly nadchnout uměním šití. Centrum nalezlo kromě výuky řemesla i svůj další rozměr – ženy se vzájemně svěřovaly se svými osudy, sdílely své těžkosti a radily jedna druhé. Musím přiznat, že mi všech třicet bude opravdu chybět.“

 

 

Více o projektu

Pomáhejte nám pomáhat!
 

Navštivte Penzion u sv. Kryštofa

Využijte služeb našeho penzionu.
Praha 10 - Záběhlice

TEL. 272 769 371