30 nových studní: Česká pomoc přinesla čistou vodu do ugandských vesnic

Každý den. Několik kilometrů tam a pak zase zpět. S těžkým kanystrem na hlavě. Často k vodě, která může být nebezpečná. Takto vypadal život tisíců lidí v ugandských vesnicích, dokud nepřišla změna, kterou umožnila pomoc od českých dárců.

V Ugandě má značná část obyvatel omezený nebo zcela nedostatečný přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě. Lidé v odlehlých a venkovských oblastech jsou často odkázáni na vzdálené, nechráněné zdroje, jako jsou řeky, jezírka nebo sezónní studny. Arcidiecézní charita Praha se rozhodla to změnit: Od roku 2021 buduje ve spolupráci s místní partnerskou organizací studny v komunitách, kde je potřeba největší. Dnes jich stojí třicet.

Život bez nezávadné vody

Nedostatek pitné vody měl zásadní dopad na zdraví lidí i na fungování celých komunit. Kontaminovaná voda přinášela častější výskyt nemocí. Například v komunitě Tukulu využívalo 140 domácností dva kilometry vzdálené jezero, jehož voda nebyla nezávadná a kde navíc hrozilo napadení krokodýly nebo hady.

Vzdělávání dětí, zejména dívek, šlo stranou. Namísto školy pomáhaly obstarat vodu pro domácnost. Právě ženy a dívky nesly hlavní tíhu tohoto úkolu, vedle vaření, praní a péče o domácnost. Přenášení těžkých nádob na kilometry dlouhých cestách nebylo jen fyzicky vyčerpávající, bylo i nebezpečné. Ženy a dívky byly při cestách ke vzdáleným zdrojům vystaveny riziku napadení.

Třicet studní, jedenáct obcí

Arcidiecézní charita Praha začala v roce 2021 budovat studny ve spolupráci s místní partnerskou organizací. Dnes už jich stojí třicet, rozmístěných v jedenácti ugandských obcích: nejvíce v okrese Buikwe (12 studní), dále v Mayuge (6) a dalších lokalitách včetně Mukono, ostrov Buvuma, Mpigi, Gulu nebo Pader.

Výběr míst nebyl náhodný. Komise složená z místních představitelů samosprávy, sociálního pracovníka, koordinátora programu Adopce na dálku^® a ředitele partnerské organizace posuzovala vzdálenost k nejbližšímu bezpečnému zdroji, počet obyvatel i ochotu komunity aktivně se zapojit. Podmínkou byla písemná žádost a zajištění pozemku bez majetkových sporů.

Čtyři fáze výstavby studny

Stavba každé studny prochází čtyřmi fázemi. Nejprve přijíždí geodet na hydrogeologický průzkum, který trvá jeden až dva dny a určí nejvhodnější místo pro vrt. Samotné hloubení pak zabere pět až osm dní nepřetržitého vrtání. Poté nastupuje stavební tým, který instaluje trubky a pumpu a dokončí celkovou konstrukci. Většina vrtů poskytuje přibližně jeden kubický metr vody za hodinu.

Dlouhodobá udržitelnost projektu stojí na místní odpovědnosti. V každé lokalitě vznikl výbor složený z obyvatel vesnice, který dohlíží na provoz, hygienu v okolí studny i její technický stav. Členové komunity pravidelně přispívají malou finanční částkou do společného fondu určeného na údržbu a opravy.

Hlasy těch, kterým studny pomáhají

„Jsme velmi šťastní, už nemusíme chodit dlouhé vzdálenosti, jsme v bezpečí, voda je dostupná rychle,“ popisuje Nalongo Resty z komunity Lugasa. Charles Nsubuga, předseda výboru v komunitě Masaaba, přidává: studna je přístupná zdarma všem – i lidem z okolních vesnic. Výbor dohlíží na dodržování pravidel a pečuje o to, aby mohla sloužit dlouhodobě. Dvanáctiletá Catherine to shrnuje nejlépe: „Cestou pro vodu nejsme ohroženi, voda teče dobře, takže se nezdržujeme. Mám víc času na úkoly a učení.“