Toto dítě již svého "adoptivního rodiče" našlo. Na pomoc čekají další dívky a chlapci, kteří nemohou chodit do školy a potřebují vaši pomoc. Pomozte jednomu z nich.
Chci adoptovat na dálku
8 500 Kč / rok
Roční příspěvek na podporu dítěte se speciálními potřebami je vzhledem k vyšším nákladům na vzdělání vyšší než u dítěte bez zdravotního postižení. Více informací
Ivan Ssemakula (řidič motocyklu (boda-boda))
Irene Naigaga (práce v zemědělství)
Hand In Hand Uganda
1. třída ZŠ
počítání
tesař
fotbal
Ahoj, jmenuju se Fred. Jsem společenský a rád se zapojuju do her s ostatními. Nejvíc ze všeho mě baví fotbal. Při rozhovoru udržuju oční kontakt a umím základy znakové řeči. Jsem velmi pracovitý; doma mě chválí, protože domácí práce dělám aniž by mi musel kdokoli říct. Jsem taky kreativní, umím si vyrobit míče na hraní. Jsem popudlivý. Snadno se naštvu, když mě někdo otravuje, hlavně když se mě snaží imitovat. S takovými se vždycky chci poprat. Do školy chodím moc rád. Navštěvuju školu pro normální děti, ale nerozumím, o čem se tam učí, protože jsem neslyšící. Učitel babičce poradil, aby mě zapsali do speciální školy. Každou neděli rád navštěvuju kostel. K jídlu mi nejvíc chutnají banány a rýže s kuřetem.
Bydlím se svou babičkou a třemi nevlastními sourozenci; doma nás žije dohromady pět. Moji rodiče se rozvedli už před dlouhou dobou a táta se rozhodl, že mě nechá u babičky, když jsem byl ještě malý, a ta se o mě teď stará. Táta se živí jako řidič motocyklu a přepravuje zákazníky a jejich zavazadla. Přivydělává si také výrobou cihel, které prodává lidem z naší komunity. Máma se znova vdala a žije se svým novým manželem, ale navštěvuje nás a vždy nám dá i trochu peněz, které se jí povede našetřit. My děti všechny chodíme do školy. Poplatky za nás platí táta a babička. Ti se také starají, abychom měli všechno co potřebujeme. Společně s babičkou pracujeme na poli, kde pěstujeme plodiny, abychom měli co jíst. Babička se také účastní událostí v naší komunitě, jako jsou pohřby, svatby a další. Se sousedy vycházíme dobře. Na osvětlení používáme parafínové lampy a pro vodu chodíme k prameni. Když získám sponzora, začnu chodit do školy pro hluchoněmé a budu přes týden zůstávat tam. Táta se snaží našetřit nějaké peníze, abychom mohli do budoucna založit malý obchůdek.
Již od roku 1993 realizuje Arcidiecézní charita Praha (dále Charita Praha) v rozvojových zemích řadu projektů. Největším z nich je program Adopce na dálku®, jehož cílem je poskytování vzdělávání a zdravotní péče nejchudším dětem, stejně tak podpora širších komunit (jak obyvatel, tak místního prostředí, okolí a vybavenosti), v kterých tyto děti žijí. Aby bylo naše úsilí co nejúčinnější, je třeba dodržovat základní pravidla rozvojové spolupráce a přistupovat citlivě ke kultuře, ve které příjemci pomoci žijí.
Podmínky a pravidla zahraničních projektů a rozvojového programu Adopce na dálku®
zahraniční projekty, Adopce na dálku®