Dcery, které se neměly narodit

Statistiky potvrzují, že na Indickém subkontinentu se rodí více chlapců. V populaci chybí 60 milionů žen. Není to ale výsledek přirozeného vývoje. Přání mít mužského potomka je silně kulturně podmíněné. Ženy jsou někdy pod takovým tlakem svých mužů a jejich rodin, že podstoupí potrat očekávané holčičky. Savitha je maminkou tří dcer. Prožila si hotové peklo, aby její dcery mohly žít.

Savitha se svými třemi dcerami musela utéct z domova. Měla přitom manžela i širokou rodinu. Dříve harmonické rodinné vztahy se proměnily v nenávist, protože Savitha nepřivedla na svět syny, ale dcery.  Kvůli tomu ji rodina psychicky a fyzicky týrala. Násilí se stupňovalo a donutilo ji k útěku a k myšlenkám na sebevraždu.

V tomto ohledu není Savithina rodina výjimkou. Mužští potomci jsou v patriarchální Indii preferováni před ženskými. Zatímco syn se snachou se podle tradice o rodiče postarají ve stáří, dcera je jen břemenem. Nejen že se od matky a otce po svatbě odstěhuje, rodina jí musí zajistit věno. Byť je institut věna v Indii již mimo zákon, v kultuře stále přetrvává povinnost vystrojit dceři svatbu a obstarat do začátků manželství majetek – šperky, peníze či nemovitosti, kvůli kterým se rodiče nevěsty často i zadluží.

Touha po mužském potomku jde tak daleko, že ženy nezřídka podléhají tlaku rodiny a podstoupí potrat očekávané holčičky. Podle odhadů zemře v Indii každou minutu nenarozená dívka kvůli pohlavně selektivnímu potratu. Pravidelně jsou zaznamenány i případy usmrcení miminka po narození.

Ztráta matky a nová rodina

Savitha měla hezké dětství. Nemoc a smrt maminky jen měsíc před maturitní zkouškou však obrátilo její život vzhůru nohama. Ztrátu dosud pevného rodinného zázemí se rozhodl otec nahradit jejím sňatkem.

V Indii je zvykem, že životního partnera vybírají dětem rodiče. Sociální status rodiny, sdílené hodnoty a sympatie mezi rodiči budoucích manželů hrají větší roli než náklonnost nevěsty a ženicha. A tak stála Savitha ve svých 17 letech před oltářem s Maheshem, hochem, s kterým se měla teprve sblížit.

Po svatbě se Savitha podle zvyklostí odstěhovala do domu svého muže a jeho rodičů. Učila se vést domácnost, vařit a poznávala svou novou rodinu. Po několika měsících mladý pár s radostí zjistil, že Savitha čeká miminko. Na svět přišla krásná, zdravá holčička Nithya. Nikdo z rodiny však narození miminka neslavil.

Mahesha si totiž přál syna. Savitha v jeho očích zklamala. Náklonnost celé rodiny, které se předtím těšila, ochladla. Situace se uklidnila až poté, co manžel vyřkl vážně míněné ultimátum: Příští potomek musí být syn.

Nátlak sílí

Ale ani druhé dítě nesplnilo Maheshovo očekávání. Namísto milovaného syna přišla dcera Chaithra. Rodina zesílila nátlak. Savitha vzpomíná: „Bylo to jako zlý sen. Naléhali, abych se dcery zbavila. Miminko dokonce odnesli pryč a několik týdnů jsem ho neviděla. Bála jsem se o Chaitřin život.“

Savitha tlaku nepodlehla a trvala na tom, že dítě přijme a vychová. Zdaleka ne všechny ženy mají tu odvahu, jak ukazují statistiky. V rodinách s prvorozeným synem je u druhého dítěte stejná pravděpodobnost, že se narodí dívka či chlapec. Tento přirozený poměr však neplatí, pokud je prvorozené dítě ženského pohlaví. V rodinách s prvorozenou dcerou připadá na každých 100 druhorozených chlapců jen 84 dívek. A v rodinách s dvěma dcerami připadá na každých 100 třetirozených chlapců jen 77 dívek.

Tradiční rodiny jsou někdy přesvědčeny, že zvládnou zaplatit jen jedno věno. Druhou a třetí dceru z ekonomických důvodů nechtějí.

Pomoc českých dárců

Do prostředí ponižování a stupňujícího se násilí přivedla Savitha třetí miminko. Opět dcerku, kterou pojmenovala Bindu. V naprostém zoufalství se rozhodla utéct. Neviděla jiné východisko než ukončit život. Svůj i svých třech dcer.

Na útěku potkala ženu, která se zájmem vyslechla její trápení. Nešťastné Savithě nabídla pomoc. Pracovala totiž jako sociální pracovnice v dobročinné organizaci pomáhající dětem ze sociálně slabých rodin ke vzdělání, kterou podporují i čeští dárci prostřednictvím programu Adopce na dálku.

Savitha a její dcery se dostaly pod ochranu pracovníků této organizace. Pomohli jí najít bydlení a práci a podporovali ji materiálně. Když vyrostly, mohly holčičky s jejich pomocí studovat. S financováním školní docházky pomohli „adoptivní rodiče“ z Česka.

Díky nim je Nithya švadlenou, Chaithra vystudovala vyšší odborné učiliště a Bindu dokončuje bakalářské studium přírodních věd. Savitha je šťastná a vděčná. „Po tom, co jsem prožila, jsem nikdy nedoufala, že by dcery dostaly v životě takovou šanci. Díky vám mohly vystudovat a jít za svým snem. Děkuji vám,“ vzkazuje českým dárcům.