Zdánlivě neřešitelný a vyhrocený konflikt přivedl paní Janu a pana Martina do Poradny Magdala, ke službě Podporovaná komunikace a Rodičovská dohoda. Jejich jednání ohrožovalo psychický vývoj sedmileté dcery. Svůj partnerský konflikt nakonec dokázali překonat. Zlomovým okamžikem byl úraz jejich dcery, díky němuž obrátili svou pozornost od konfliktu ke společné péči o dítě. Podporovanou komunikaci a Rodičovskou dohodu přibližuje na příběhu z praxe speciální pedagožka Poradny Magdala Mgr. EVA PÍSECKÁ.
Konflikty mezi rodiči se často zdají zprvu neřešitelné. Někdy jsou emoce obou rodičů natolik vyhrocené, že spolu nemohou komunikovat v jedné místnosti a musí jednat prostřednictvím mediátora o dětech odděleně, každý v jiné místnosti. Rodiče jsou během Podporované komunikace a Rodičovské dohody motivováni k tomu, aby dětem zajistili pokud možno hezké dětství i v době, kdy již s dětmi nežijí pod jednou střechou. Obdobně tomu bylo v příběhu paní Jany a pana Martina.
Do Poradny Magdala přišli na doporučení odboru sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), neboť jejich konflikt pracovníci OSPOD vyhodnotili jako ohrožení zdravého psychického vývoje jejich dcerky. Rozchod rodičů připomínal film Válka Rooseových. Rodiče se v té době vzájemně natáčeli, podávali na sebe trestní oznámení, docházeli na OSPOD druhého špinit, sledovali se, aby pro soudní jednání získali o druhém co nejvíce informací jako důkazů o neschopnosti vychovávat dceru.
První konzultace proběhla s každým rodičem zvlášť
První konzultace v Poradně Magdala proběhla s každým rodičem zvlášť. Paní Jana uvedla, že si nepřeje, aby proti ní otec dceru poštvával. Přála si, aby před dcerou nemluvili jeden o druhém hanlivě a nedávali jí žádnou záminku, která by ji vedla ke lži. Chtěla se s otcem domluvit na stravě a spánkovém režimu dcery tak, aby v obou domácnostech zachovávali pokud možno stejný režim. Otec na první konzultaci uvedl, že by se chtěl s matkou domluvit na střídavé péči o dceru, na řešení krizových situací týkajících se výchovy. Otec se obával, že bude dcera citově strádat, pokud nebude v kontaktu s otcem stejně jako s matkou.
Společná terapie skončila konfliktem a stížností na pracovníky poradny
Na dalším setkání v Poradně Magdala se již Jana a Martin sešli společně. Otevřeli témata, o kterých předtím nemluvili. Nejprve řešili kroužky dcery, na kterých se téměř bezproblémově domluvili v zájmu dcery. Druhé téma se však neobešlo bez konfliktu. Matce vadilo, že otec seznamoval dceru s jeho přítelkyněmi, které podle ní často střídal. Martin se proti tomu ohradil. Podle jeho sdělení narušuje Jana jeho soukromí. Pořizuje jeho videonahrávky s přítelkyní a dcerou. Byl si nucen pořídit kameru a umístit ji ke vchodu do domu.
Podporovaná komunikace a Rodičovská dohoda skončila velkým konfliktem nejen matky s otcem, ale také matky s pracovníky poradny, neboť je nutila, aby zaznamenávali do zprávy přesné výroky otce, které by pak proti němu mohla využít jako důkazy u soudu. Pracovníci se matce marně snažili vysvětlit, že tato služba je určena k tomu, aby rodiče spolu začali hledat cestu k domluvě o dětech, a ne proto, aby se jejich osobní konflikt ještě více prohluboval tím, že na sebe budou hledat další důkazy k soudu. Po konzultaci v poradně podala paní Jana na pracovníky poradny stížnost.
Na této Podporované komunikaci a Rodičovské dohodě bylo zřejmé, že se oba rodiče dokázali domluvit o dceři (jejích kroužcích) bez problémů, avšak Jana se ještě nevyrovnala s rozchodem. Měla na Martina nároky týkající se jeho soukromého života. Nepřála si, aby dcera trávila čas s jeho přítelkyní. Přitom se svým novým přítelem dceřin kontakt neomezovala.
Rodičovská, nikoli partnerská témata převládla na druhé společné konzultaci v poradně
Na druhé společné konzultaci, která proběhla za půl roku, se rodiče, dle doporučení pracovníků poradny, již zaměřili více na potřeby dcery. Řešili již zcela konkrétní situace, jak si předávat informace o dceři, například o jejím zdravotním stavu, o jídelníčku nebo o tom, co je zapotřebí trénovat. Oba vyjádřili žádost, aby o sobě před dcerou mluvili hezky a nepomlouvali se. Na této Podporované komunikaci a Rodičovské dohodě bylo viditelné, že rodiče již řešili výhradně témata rodičovská, partnerský nárok se již v rozhovoru přímo nevyskytoval, avšak v předávání si informací o dceři jim ještě cosi z doby jejich společného soužití bránilo. Hovořili mezi sebou formou výčitek plných hněvu o neplnění vzájemných požadavků týkajících se péče o dceru.
Úraz, uzdravení vztahu a třetí společné setkání v poradně
Třetí Podporovaná komunikace a rodičovská dohoda proběhla za tři měsíce. Jana s Martinem se dostavili do poradny společně. Informovali o tom, že dcera měla krátce po druhé Podporované komunikaci a Rodičovské dohodě úraz, kde si ulomila několik zubů. To je tolik vyděsilo, že přestali řešit původní partnerský konflikt, a plně se věnovali vlastní dceři jako rodiče. Komunikovali a spolupracovali v nejlepším zájmu jejich dcery. Rodiče se usmívali a atmosféra byla celkově uvolněná. Jako by kouzelník mávl proutkem. Při loučení s pracovníky rodiče sdělili, že se k sobě opět vrátili jako partneři, žijí společně v jedné domácnosti a společně se starají o dceru.
Během konzultací v poradně se ukázalo, že rodiče měli mezi sebou nevyřešený partnerský konflikt, který vedl k rozchodu a způsobil, že si vzájemně dělali velké naschvály, aby jeden druhého potrestali. Dceru milovali oba dva. Škoda, že teprve až její úraz ukázal rodičům, jak velmi ji oba mají rádi a že lze překonat i krizi v partnerském vztahu.
Služba Podporovaná komunikace a Rodičovská dohoda neposkytuje partnerské poradenství a takto obvykle rodičovské konflikty nekončí. Nicméně je dobré vědět, že mnohdy neřešený partnerský konflikt vede zbytečně k rozpadu rodiny, na což nejvíce doplácejí děti.
Tuto službu můžeme poskytovat díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí a Magistrátu hl. m. Prahy.