Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána

Z historie kostela

Římskokatolický kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána stojí ve střední části Nerudovy ulice na Malé Straně v Praze. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století jako součást kláštera řádu theatinů (Ordo Clericorum Regularium vulgo Theatinorum) nazývaných také kajetáni, proto se kostelu často říkalo „U Kajetánů“ nebo „sv. Kajetána“.

Kostel je jednolodní s půdorysem ve tvaru kříže. Uprostřed křížení je umístěna kupole. Kostel nemá věž, zvon je zavěšen v sanktusové věžičce.

V Praze na svou dobu poměrně odvážný první návrh kostela vypracoval v roce 1679 italský architekt Guarino Guarini. Ten ale v původní podobě realizován nebyl. Základní kámen kostela byl položen až v roce 1691, protože výstavbě předcházela dlouhá jednání s malostranskou obcí a také zboření části přilehlé Strahovské brány; materiál z brány byl částečně využit na stavbu kostela.

Autorem prováděcího projektu byl patrně Giovanni Domenico Orsi nebo Jean-Baptista Mathey. Počátkem 18. století se do stavby vložil vynikající architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který změnil tvar hlavního portálu, ale především výrazně upravil řadu detailů v interiéru kostela. Nezaměnitelným santiniovským příspěvkem ke stavbě je také unikátní samonosné točité schodiště vedoucí ze sakristie kostela do řádového domu kláštera, situovaného výše v hradčanském svahu.

Kostel byl dokončen po více než 25 letech od zahájení přerušované výstavby a vysvěcen 29. září 1717. Za císaře Josefa II. byl theatinský klášter stejně jako řada dalších klášterů v roce 1783 zrušen, budova sloužila jako obytný dům a uvažovalo se dokonce o demolici kostela. Nakonec byl kostel svěřen do správy náboženské matice. V refektáři kláštera provozoval Josef Kajetán Tyl v letech 1834-1837 české divadlo.

V roce 1869 koupila kostel císařovna Marie Anna pro řád redemptoristů (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, lat. Congregatio Sanctissimi Redemptoris). Redemptoristé provedli renovaci kostela a také zavedli jeho současné zasvěcení Panně Marii Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetánu.

V roce 1950 řeholníky vyhnali komunisté, kostel zůstal zachován pro náboženské účely, ale většinou byl zavřený. V roce 1964 byl kostel společně s klášterem prohlášen kulturní památkou. Redemptoristům byl kostel vrácen až v roce 2005.