Adopce na dálku^® funguje, potvrzují české studentky po návštěvě Indie

Dvě studentky rozvojových studií a sociální práce z Olomouce vyrazily na školní praxi do Indie. Hovořily s absolventy programu Adopce na dálku^®, aby zjistily, jak investice do vzdělání změnila jejich životy. 

Studentky Univerzity Palackého a Vyšší odborné školy Caritas v Olomouci se vydaly do indického spolkového státu Maháráštra, do vesnice Kolkhe v kraji Raigad. Tam Arcidiecézní charita Praha již přes dvě dekády podporuje vzdělávání dětí z kmene Kathkaris, který patří k nejzranitelnějším a nejchudším komunitám v této části Indie.

Do místní školy, kterou od roku 2002 vedou sestry Malého květu z Betanie (Little Flower of Bethany), pozvaly absolventy programu Adopce na dálku^®. Zachytily jejich životní příběhy a cestu ke vzdělání. Mladí lidé, kteří by z finančních důvodů nedochodili ani základní školu, mohli díky české pomoci získat středoškolské nebo dokonce vysokoškolské vzdělání.

Z chudé vesnice k chemickému inženýrství

Dvacetiletý Mayur Gurunath vyrůstal v extrémní chudobě. Rodiče, sami negramotní, neměli možnosti poslat syna ani na první stupeň základní školy. Do programu Adopce na dálku^® byl proto přijat už v pěti letech.

Učitelé rozpoznali Mayurovy studijní předpoklady a povzbudili ho k dalšímu studiu. Díky dárci z Česka dostával učebnice, školní obědy, měl zaplacené školné, internát i dopravu do školy. Letos dokončil vysokou školu v oboru chemické inženýrství a pracuje jako kvalifikovaný pracovník v oblasti vodohospodářství.

„Získal jsem větší pracovní možnosti, kvalifikované zaměstnání a dobré finanční ohodnocení,“ shrnuje dnes Mayur přínos patnáctileté podpory.

Pro své dítě chci dobré vzdělání

Také jednadvacetiletá Divya Pratik se narodila do extrémní chudoby. „Moje rodina byla opravdu chudá. Rodiče si nemohli dovolit poslat nás do školy,“ vzpomíná na dobu, než vstoupila do programu Adopce na dálku^®.

Od útlého věku se Divya mohla vzdělávat díky programu Adopce na dálku^®. „Sestry nám hodně pomáhaly s učením a se vším, co jsme doma potřebovali. Několik let jsem mohla bydlet s ostatními studenty ve školním internátu. Adopce na dálku^® nám platila knihy, školní uniformy, obědy a školné,“ popisuje komplexní podporu, která trvala až do jejích vysokoškolských studií ekonomie.

Dnes pečuje o jedenáctiměsíčního syna. Její znalost angličtiny jí přitom otevřela dveře k výdělku. Doučuje děti od mateřské školy až po pátou třídu. „Za tři nebo čtyři roky si budu moci najít práci na plný úvazek. Bez programu Adopce na dálku^® bych o takové práci nemohla ani snít,“ říká.

Její další slova ukazují skutečný úspěch programu Adopce na dálku^®: „Vidím kolem sebe a na vlastní kůži jsem zažila, jak vzdělání pomáhá dosáhnout člověku jeho cílů. Dobré vzdělání pro syna je pro mě naprostou prioritou.“

České studentky viděly během své praxe reálný dopad rozvojové pomoci. Jejich rozhovory s absolventy nám potvrdily, že investice do vzdělání se vrací – nejen v podobě kvalifikované práce a vyššího příjmu, ale také ve změně myšlení a náhledu na důležitost vzdělání.