„Adoptovaná“ dívka z Indie projevila nezlomné odhodlání na cestě za svým snem

Dívku Manishu jsme poprvé poznali před více než 20 lety. V roce 2002 byla místní komunitou doporučena ke studiu v programu Adopce na dálku®. Její příběh se na první pohled nelišil od tisíců podobných. Chudá rodina nemohla zaplatit dětem výdaje na školní docházku. Podpora dárců z Česka měla Manishe změnit život k lepšímu a dát jí šanci na kvalifikované povolání.

Dívkám z chudých venkovských rodin se díky programu Adopce na dálku® často podaří stát se švadlenou, kadeřnicí, kuchařkou nebo sekretářkou či laborantkou. Je to velký úspěch. Oproti občasné námezdní práci, která je zdrojem obživy rodičů těchto dětí, je stabilní zaměstnání příslibem lepší budoucnosti.

Studium v zahraničí

Manisha však od dětství mířila k vyššímu cíli. Toužila stát se lékařkou. Překvapivě ji neodradil ani neúspěch při přijímacích zkouškách na lékařskou fakultu. Vysokoškolská studia zahájila v oboru chemického inženýrství.

Svého snu se ale nevzdala a o rok později se jí podařilo získat stipendium na lékařské fakultě v ukrajinském Kyjevě! Manisha se zařadila mezi hrstku „adoptovaných“ studentů, kteří za vzděláním vycestovali do zahraničí.

Navzdory pandemii i válce

Na cílevědomou Manishu však čekaly další překážky. Její studium nejprve přerušila koronavirová pandemie. V posledním ročníku musela Ukrajinu definitivně opustit kvůli rusko-ukrajinské válce. Kyjevská univerzita jí naštěstí umožnila dokončit poslední semestr univerzity online.

Manisha dnes pracuje v krajské nemocnici v indické Shimoze. Její cesta za vytouženým povoláním je příběhem o nezdolné píli a cílevědomosti. Mladou ženu nezastavila chudoba, neúspěch, pandemie a dokonce ani válka.