„Adoptovaná“ Mary z Indie prožila sérii tragédií, dnes pomáhá druhým

Mary vyrostla v chudých poměrech na indickém venkově. V malém domku sdíleli jednu obytnou místnost rodiče a jejich tři děti. Otec pracoval jako námezdní dělník na polích nebo na stavbách.

V podobných podmínkách žijí v Indii miliony rodin. V porovnání s tím, co mělo přijít, se jejich dosavadní život zdá šťastný a spokojený. Mary a její sourozence totiž potkala skutečná tragédie. Když bylo dívce pouhých 5 let, otec nečekaně zemřel.

Matka zůstala sama se třemi dětmi. Nejstarší bratr John se vzdal školy a začal pracovat jako dělník za denní mzdu, aby rodině pomohl. Jenže po osmi měsících od smrti otce přišla další rána. Děti přišly i o matku.

John dál tvrdě pracoval a staral se o své sestry. Je to až neskutečné, ale sled tragédií v životě Mary a její sestry ještě neskončil. Bratr utrpěl pracovní úraz, při kterém tragicky zahynul. Obě sestry tak zůstaly samy.

Pomoc strýce, tedy i české „adoptivní“ rodiny

Tehdy se jich ujali strýc Mosses s manželkou. Přestože sami neměli mnoho, poskytli dívkám domov a oporu. Mary bylo tehdy 8 let a chodila do 3. třídy základní školy. Je velmi bystrá, škola jí bavila a tak když se pěstouni dozvěděli o programu Adopce na dálku^®, hned se zajímali, jestli by to nebyla šance pro Mary.

Program Adopce na dálku^® sehrál v Maryině životě zásadní roli. Díky podpoře z Česka mohla bez přerušení pokračovat ve studiu. Dokončila základní a střední školu. Poté pokračovala ve vysokoškolském studiu a loni získala magisterský titul v oboru sociální práce. Dnes působí jako metodička a výchovná poradkyně na střední škole ve městě Shimoga.

„Nikdy nezapomenu na pomoc, kterou jsem v životě dostala, na rodiče, obětavého bratra, strýce s tetou a moji českou rodinu,“ říká s vděčností dívka, která musela v životě překonat tolik tragického. Mary dnes každý den pracuje s dětmi, které se potýkají s těžkostmi a potřebují podporu. Díky svému vzdělání i díky svým zkušenostem a empatii našla životní poslání v pomoci druhým.