Jeden z 38 tisíců. Kanstantinovi se splnil sen, který se zdál být nedosažitelný

Program Adopce na dálku^® pomohl od svého založení v roce 1993 více než 38 tisícům dětí k lepší budoucnosti. Příběh každého z nich je jedinečný. Kanstantin z Běloruska se díky pomoci z Česka stal elektroinženýrem.

Kanstantin musel jako nejstarší ze sedmi dětí pomáhat rodině zvládnout každodenní starosti. „Rodiče jsou prostí lidé. Máma pracuje jako pošťačka a táta jako dělník. Nejmenší, dvojčata, se narodila loni, když jsem absolvoval univerzitu,“ vzpomíná dnes už dospělý Kanstantin na svou velkou rodinu.

Ve škole chlapec vynikal v matematice a fascinovaly ho počítače. Snil o tom, že se jednou stane technikem. Jenže vysoká škola? Pro početnou rodinu, která se navíc stará o dítě s postižením, byla prakticky nedostupná.

„Adoptivní rodič“ pomohl, když vlastní rodina nemohla

„Když se rodiče dostali do úzkých, pomohla nám Charita Vitebsk a naši čeští přátelé,“ říká Kanstantin. V roce 2014, když chodil do šesté třídy základní školy, se mu otevřely nové možnosti. Vstoupil totiž do programu Adopce na dálku^®.

Pan Vít z Česka se stal Kanstantinovým „adoptivním rodičem“ na dálku. Možná ani netušil, jak moc změní život mladého chlapce.

„Jen díky podpoře pana Víta jsem mohl obstát na vysoké škole. Jeho podporu jsem využil na platbu ubytování a na běžné výdaje, protože rodiče mě nemohli na studiích podporovat,“ vysvětluje Kanstantin.

Dnes je z Kanstantina kvalifikovaný elektrotechnik. Pracuje v energetickém podniku a má před sebou slibnou kariéru. „Děkuji všem, kteří mi pomohli dosáhnout mého cíle, hlavně svým přátelům z České republiky,“ vzkazuje s vděčností Kanstantin.