Nový školní rok, nový začátek: Azylový dům Gloria pomohl rodině po útěku od násilí

Paní Věra utekla od násilnického partnera. Neměla kam jít, dětem hrozil dětský domov. Azylový dům Gloria, který na Barrandově provozuje Arcidiecézní charita Praha, jim nabídl střechu nad hlavou. Nový školní rok je pro ně novým začátkem.

První školní den s požehnáním od kněze

Na rozhovor nemá třiceti sedmiletá Věra moc času – všude kolem pobíhají její potomci: tříletá Josefínka, druhák Lukáš a třeťačka Adélka.

Je první školní den, do Azylového domu přišel školákům požehnat kněz a maminky všem připravily malé slavnostní posezení.

„Víte, kdo pekl ten medovník?“ ptá se zvědavě Lukášek. Chlapec hrdě ukazuje na svou maminku. Na školu se těšil, hlavně na matematiku. Hned první den si ve třídě našel kamaráda a je nadšený z toho, že vedle školy je velké hřiště. Maminka z toho má radost. Doma totiž Lukášek až příliš času věnuje světu Pokémonů a Minecraftu.

Adélka, jeho o rok starší sestřička, má na slavnostní den oblečené své nejhezčí šaty. O škole mluví méně, jen špitne, že ji také baví nejvíc matika. Pomáhá mamince s Josefínkou, která je neposedná a zkoumá vše, co jí přijde do cesty.

Útěk od násilí a hledání bezpečí

Věra s dětmi přišla do Glorie letos na jaře. Za sebou měla těžké rozhodnutí – odejít od partnera, který ji týral.

„Nemám žádné zázemí. Vyrůstala jsem v dětském domově. Neměla jsem s dětmi kam jít,“ vzpomíná na letošní duben. Na chvíli našla přístřeší v jiném azylovém domě, z toho ji ale kvůli malému prohřešku vyhostili.

„Kdyby nás nevzali tady, děti by skončily v dětském domově,“ říká tiše.

Vedoucí Azylového domu Gloria, sestra Imelda Jana Hrdličková, dodává: „Naštěstí jsme měli místo. Naším cílem je udržet rodinu pohromadě – a to se podařilo.“

Krok za krokem k samostatnosti

První velký úkol byl jasný: najít dětem školu. Azylový dům maminkám pomáhá, ale současně je vede k samostatnosti.

Věra si proto sama sepsala seznam patnácti škol v okolí a začala je obtelefonovávat. Nakonec našla jedinou školu, která měla místo, a děti přijala.

„Azylový dům je pro maminky s dětmi přechodná stanice,“ vysvětluje sestra Imelda. „Pomůžeme jim tady s vyřízením sociálních dávek, nabídneme materiální pomoc a především podporu sociálních pracovníků, kteří maminky doprovázejí na cestě k osamostatnění.“

Nadace Agel patronem Azylového domu

Věra se snaží. Umí hospodařit, vařit a postarat se o děti. Jako samoživitelka se třemi dětmi by ale náročnou životní situaci stěží zvládla. Pomoc Azylového domu Gloria přišla v pravý čas. Velkou podporu tu dostaly i děti. Adélka mohla v létě chodit na doučování, oba starší sourozenci pak díky podpoře Nadace Agel odjeli na letní tábor. A nejen to. Nadace, která je dlouhodobým patronem Azylového domu Gloria, nakoupila dětem i školní tašky, pomůcky a boty.

„Maminka je aktivní a zodpovědná. Až si děti zvyknou ve škole, začneme jí hledat bydlení. Věřím, že si ho zvládne udržet,“ hodnotí sestra Imelda.

Rodina pohromadě

Pro Věru je tento školní rok symbolem naděje.

„Hlavní je, že jsme spolu,“ říká a pohladí Josefínku po vlasech. V očích má únavu, ale i odhodlání. V září začíná nový školní rok – a pro ni i nová naděje.