Pomáhala lidickým ženám a hodovala s Nepilem. Příběh z Domova pro seniory

1. 3. 2023 Příběhy pomoci

Pomáhala lidickým ženám a hodovala s Nepilem. Příběh z Domova pro seniory

Paní Jindřiška žije v Domově pro seniory kardinála Berana, který provozuje Arcidiecézní charita Praha. V lednu oslavila 100. narozeniny. Pravidelně ji navštěvuje její rodina. Má 10 vnoučat a 13 pravnoučat. Když slavili Jindřiščiny sté narozeniny, sešlo se 37 lidí! Slavilo se nadvakrát, s rodinou v oblíbené restauraci, pak také s přáteli, klienty a zaměstnanci Domova.

Prostředí okolo Mukařova není pro Jindřišku neznámé, už od roku 1931 má rodina v nedalekém Struhařově postavený srub, kam jezdila od dětství na celé léto. Vzpomíná na krásné lesy a spoustu rozličných kytiček, které v okolí chaty rostly.

Po druhé světové válce ve službě Charity

Když končila válka, bylo Jindřišce 22 let. Protože měla ráda lidi, začala jim pomáhat v Charitě. Psal se červenec roku 1945. Charita tenkrát sídlila ve Sněmovní ulici v Praze. Pracovníci vařili ve velkých kotlích jídlo a rozdávali potřebným potraviny a oblečení. „Nejvíce pomoci přišlo z Ameriky. Bylo to nejen jídlo a šatstvo, ale pomohli nám zařídit také dvě lékařské ordinace. Stály tam fronty lidí. Vzpomínám si také na balíčky z Francie, které jsme chudým rozdávali. Vážily 5 kilo a byl v nich trvanlivý salám, konzervy, ale i cigarety,“ vypráví Jindřiška. Ošacení a konzervy vydávala také lidickým ženám a lidem, kteří se vrátili z Osvětimi a jiných koncentračních táborů.

Na tři měsíce pak byla vyslaná do severozápadních Čech, do oblasti vysídlené Němci, kde Charita zakládala dětský domov. Jako zázemí posloužila opuštěná mateřská školka. „Ještě s jednou mladou kolegyní jsme se tam tenkrát nadřely,“ vzpomíná Jindřiška. „Vše jsme myly a drhly, postele jsme dávaly dohromady, aby bylo pro děti vše připravené. Pak nám přivezli prvních 6 dětí. Byly tak zanedbané, že měly v hlavně plno boláků od vší.“

Po návratu do Prahy pomáhala v rámci Charity chudým středoškolákům a vysokoškolákům. „Tenkrát fungovala Charita jako spolek. Lidé se mohli ve farnostech přihlásit ke členství a pak platili příspěvky,“ vysvětluje Jindřiška.

Křesťanská víra a nedokončená vysokoškolská studia

Po válce také začala Jindřiška studovat vysokou školu, protože ale nebyli s mužem ve straně, komunisti ji ze školy vyloučili. Vadilo jim, že chodí do kostela. Po sametové revoluci se dočkala kompenzace. Na ministerstvo školství  doložila index, z něhož vyplývalo, že školu téměř dostudovala. Finanční kompenzaci, kterou obdržela, věnovala potřebnějším.

V Charitě zůstala celých 16 let, tam také poznala svého budoucího muže, právníka Lea. Bohužel přišli o nedonošená dvojčátka, pak se ale radovali ze tří zdravých synů. Nejmladšímu je dnes 63 let.

Spolupráce s Františkem Nepilem v rozhlase

Když šel nejmladší syn do školy, začala pracovat v Československém rozhlase v redakci vysílání pro děti a mládež. Syn zpíval v rozhlasovém dětském sboru a manžel působil v radě rodičů. Tak se dozvěděla, že sbor hledá výpomoc: „Pak mě umluvili, abych v rozhlase zůstala. Měla jsem v literární redakci na starosti pořad Dobrý večer, děti známý jako Hajaja.“

V Rozhlase pracovala mimo jiné s Františkem Nepilem, na kterého moc ráda vzpomíná. „Byl báječný a byla s ním legrace! Rád si pochutnal na dobrém jídle. Měl rád grilované kuře či uzené koleno. Jeden redaktor měl manželku Maďarku a ta nám občas uvařila nějakou maďarskou specialitu. Pracovat s Františkem bylo opravdu příjemné a zábavné.“

Z rozhlasu šla rovnou do důchodu, bylo jí 54 let. V důchodu se naplno věnovala vnoučatům, se kterými si užívala chaty ve Struhařově. Založila si tam skalku a věnovala se kytičkám.

Recept na dlouhověkost

Přírodu si užívá dodnes, v Domově pro seniory v Mukařově miluje zahradu a okolní lesy. Těší se na jaro a zpěv ptáků. Chválí pečovatelky a kuchařky, nejvíce si pochutná na bezmasém jídle.

Recept na dlouhověkost ale Jindřiška nemá. „Brala jsem život tak, jak šel. Snažila jsem se vycházet s lidmi, pomáhala jim a nedělala si zbytečné problémy,“ říká na svůj věk vitální a silná žena, která sleduje aktuální dění. Modlí se za Ukrajince vyhnané ze své země válkou a Turky, které postihlo zemětřesení.

Podpořit Domov pro seniory můžete i vy!

Pomocí vašeho bankovního účtu můžete zaslat libovolnou částku. Každý dar je důležitý.

Na co váš příspěvek využijeme?

  • Obnovíme kompenzační pomůcky, které dosloužily.
  • Pomůžeme seniorům, kteří nemají na zaplacení pobytu.
  • Zajistíme pravidelné cvičení a trénování paměti.
  • Zaplatíme náklady na provoz domu (energie, opravy atd.).

Pomáhejte s námi lidem v nouzi

Můžete pomoci jednorázově nebo přispívat pravidelně každý měsíc.
Váš dar proměníme v pomoc lidem, kteří naši podporu potřebují.

 

Děkujeme, že chcete pomáhat!

Pomoci můžete
online a hned Šipka nahoru (bílá)

Související články

Pomoc seniorům

3. 10. 2024

Arcibiskup Jan Graubner navštívil seniory z Domova sv. Václava v Třeboradicích

Pomoc seniorům

1. 10. 2024

Z Domova pro seniory kardinála Berana: Individuální péče je základem

Pomoc seniorům

24. 9. 2024

Informace pro poutníky Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi

Pomoc seniorům

13. 9. 2024

Rekonstrukce Domova sv. Václava ve Staré Boleslavi zahájena: Podpora veřejnosti je stále důležitá