Student Gift z programu Adopce na dálku^® zažil nařčení z čarodějnictví

Rodiče ho nařkli z čarodějnictví a vyhnali z domu. Od šesté třídy do maturity žil sám. O víkendech si vydělával na živobytí. Sousedé a kamarádi mu občas dali něco na přilepšenou. Studoval díky programu Adopce na dálku^®. Dokončil střední školu a chystá se ve studiu pokračovat.

Příběh chlapce, jehož jméno znamená „naděje“, bere dech. Je šokující, že je v dnešní době něco podobného možné. Gift neměl šťastné dětství. Zažil spoustu konfliktů mezi rodiči a příbuznými. Údajně kvůli vlastnictví rodinných pozemků. Dlouhodobé nesváry vedly k nařčení z čarodějnictví. Pověrčiví rodiče vyhnali Gifta i jeho bratra z domu v naději, že tím vleklé konflikty vyřeší. Od té doby chlapec mámu a tátu neviděl. Později zůstal na všechno sám. Asi po roce ho totiž opustil i jeho starší bratr.

Od šesté třídy základní školy přežíval Gift sám. O víkendech pracoval na tržišti. Dělal cokoli, aby získal peníze na jídlo. Občas mu pomáhali sousedé a přátelé, když viděli, jak chlapec živoří.

Přes všechny těžkosti má Gift jasnou vizi. Chce získat vzdělání. Pomáhá mu v tom program Adopce na dálku^®. Díky své píli a vytrvalosti se mu podařilo ukončit střední školu s vynikajícími výsledky – prospěl s vyznamenáním. Nyní se rozhoduje, kam dál. Rád by byl učitelem nebo zdravotníkem.

Nedávno se do Solwezi, kde Gift žije, přestěhoval jeho bratranec. Přišel za prací v místním mlýně na obilí. Po nějaké době se za ním přistěhovala i jeho žena s šesti dětmi. Bratranec Gifta osobně neznal, ale věděl o něm z doslechu. Nevěděl, kde v Solwezi žije, ale po nějaké době se mu ho podařilo vypátrat. Když se konečně setkali a viděl, jak Gift žije, ihned mu nabídl, aby se k nim přestěhoval. Giftův život se tak po dlouhých letech dostává do normálních kolejí.

Gift o sobě říká: „Hodně času trávím čtením novel, knih s křesťanským zaměřením a Bible. Pravidelně chodím do kostela. Tento rok budu pokřtěn. O víkendech pomáhám kamarádovi v malém obchodě s elektronikou na tržišti. Opravuji staré mobily. Přes víkend si vydělám přibližně 5 dolarů. Jsem opravdu rád, že mohu žít s rodinou mého bratrance a že mi nabídl nový domov a rodinu. Předtím jsem měl velké obavy o budoucnost. Nyní se mohu soustředit na výběr další školy a těším se, až začnu další studium. Děkuji mému dárci v České republice a programu Adopce na dálku. Jsem velmi vděčný. Mým snem je stát se zdravotníkem. Zvažuji též povolání učitele.“