Toto dítě již svého "adoptivního rodiče" našlo. Na pomoc čekají další dívky a chlapci, kteří nemohou chodit do školy a potřebují vaši pomoc. Pomozte jednomu z nich.
Chci adoptovat na dálku
8 500 Kč / rok
Roční příspěvek na podporu dítěte se speciálními potřebami je vzhledem k vyšším nákladům na vzdělání vyšší než u dítěte bez zdravotního postižení. Více informací
Musisi Pius (zemědělec)
Basaza Gloria (zemřela)
začne chodit do Hand in Hand
mateřská škola
sociální rozvoj
zdravotní sestra
výroba panenek a švihadel
Jmenuji se Kevin. Mám 7 let. Ráda pořád něco dělám. Lidé říkají, že jsem společenská a přátelská a pořád veselá. Hrozně mě baví chodit do školy chodit do školy. Chodim do běžné školy pro děti. Miluju kreslení. Mám na to knihu a tam obrázky stínuju na různých površích. Hraju si často s panenkami, které si sama vyrábím z banánových vláken. Snažím se pořád vypada pěkně a dbát o sebe. Moje oblíbené jídlo je posho, rýže s fazolemi a chapat. Mám velmi ráda zvířata. Pomáhám tatínkovi starat se o slepice doma tak, že jim čistím misky, dávám jim kukuřičné krmení a vodu. Nesnáším, když mě někdo bije, tak se vyhýbám rvačkám. Spíš jen pláču. Můj nejlepší kamarád je tatínek. Když jsem naštvaná, jdu si lehnout na postel, ale pak se rychle uklidním.
Jsme v rodině 4 – táta, nevlastní matka, já a moje nevlastní sestra. Bydlíme v pronajatém domě se dvěma pokoji, postaveném ze dřeva a krytém starými plechovými pláty. Pro to, abychom měli světlo, používáme malou solární energii. Naše rodina se živí jako rolníci, pěstujeme plodiny pro vlastní spotřebu a přebytek prodáváme. Společně chodíme do zahrady. Můj tatínek je členem vesnické spořící skupiny a šetří trochu peněz na dokončení našeho domu, který je ve stavbě. Plánuje také začít chovat slepice, abychom měli více peněz. Voda, kterou používáme, je z vodovodního kohoutku a platíme za ni 200 šilinků za kanystr. Můj tatínek je HIV pozitivní, pravidelně podstupuje léčbu. Je stále silný, ale občas ho postihuje malárie. Moje matka zemřela na AIDS a o mě se stará můj tatínek a nevlastní matka. Chodím do běžné školy, ale až budu mít sponzora, zaačnu chodit do školy Hand in Hand pro neslyšící a němé a budu tam i bydlet. Se sousedy máme dobré vztahy a společně chodíme do kostela. Můj tatínek se také účastní společné práce ve vesnici.
Již od roku 1993 realizuje Arcidiecézní charita Praha (dále Charita Praha) v rozvojových zemích řadu projektů. Největším z nich je program Adopce na dálku®, jehož cílem je poskytování vzdělávání a zdravotní péče nejchudším dětem, stejně tak podpora širších komunit (jak obyvatel, tak místního prostředí, okolí a vybavenosti), v kterých tyto děti žijí. Aby bylo naše úsilí co nejúčinnější, je třeba dodržovat základní pravidla rozvojové spolupráce a přistupovat citlivě ke kultuře, ve které příjemci pomoci žijí.
Podmínky a pravidla zahraničních projektů a rozvojového programu Adopce na dálku®
zahraniční projekty, Adopce na dálku®