Shanitah Nakafu

Rodina

Rodiče:

Mustafah Wokulira (stavitel)

Recheal Nalumansi (práce v zemědělství)

Sourozenci:

sestra Shakirah Namugalu (6 let)

bratr Shamulan Kamyuka (2 roky)

Vzdělání a zájmy

Škola:

Hand In Hand Uganda

Třída:

2. třída ZŠ

Oblíbený předmět:

psaní

Vysněné povolání:

švadlena

Zájmy:

hraní vybíjené, skákání přes švihadlo

Více o dítěti

Dobrý den, jmenuju se Shanitah. Jsem společenská a ke starším se chovám vždy uctivě a s pokorou. Udržuju oční kontakt, když používám znakovou řeč. Chodím do školy pro normální děti a umím psát i opisovat z knížek, ale mám problémy se ve třídě vyjadřovat. Ostatní děti si ze mě občas dělají legraci, což mě moc mrzí a často kvůli tomu brečím. Hledám pak útěchu u mámy. Nemám ráda spolužáky, co se s ostatními perou, vždycky o nich říkám dospělým. Nejvíc ze všeho mě baví skákat přeš švihadlo a k jídlu mám nejradši rýži, maso, banány a kuře. Jsem pracovitá a své povinnosti doma dělám svědomitě. Když budu mít sponzora, začnu chodit do školy pro hluchoněmé, kde budu i bydlet.

Moje rodina má pět členů. Patříme do ní já, moji rodiče a moji dva sourozenci. Žijeme v domku se třemi místnostmi. Živíme se zemědělství a všechno, co vypěstueme, u nás končí také na talíři. Táta pracuje jako stavitel a vykonává příležitostné práce v naší vesnici. Naučil se práci od svých kamarádů, s kterými dřív objížděl stavby, ale není kvalifikovaný stavitel. Vlastí také motocykl a když zrovna nepracuje na stavbě, vozí za poplatek lidi, aby vydělal nějaké peníze navíc. Já a moje sestřička navštěvujeme školu nedaleko našeho domu a školné za nás platí táta. Moji rodiče si nemůžou dovolit platit mi speciální školu pro hluchoněmé, protože takové školy jsou drahé a daleko. Máma má malý stánek, kde prodává zeleninu, rajčata, cibuli, dřevěné uhlí a další věci, aby vydělala peníze navíc. Oba moji rodiče jsou velmi pracovití a účastní se i společenských událostí v naší komunitě, jako jsou pohřby a společné úklidy našich vodních zdrojů a cest. Když najdu sponzora, začnu chodit do školy pro hluchoněmé, která je od našeho domu 30 kilometrů daleko, a proto tam budu muset i během školního roku bydlet. Rodiče se snaží šetřit, aby si mohli jednou založit obchod. Chováme krávu na produkci mléka, které prodáváme. Pravidelně se všichni společně modlíme a s ostatními členy naší komunity vycházíme dobře.