Toto dítě již svého "adoptivního rodiče" našlo. Na pomoc čekají další dívky a chlapci, kteří nemohou chodit do školy a potřebují vaši pomoc. Pomozte jednomu z nich.
Chci adoptovat na dálku
8 500 Kč / rok
Roční příspěvek na podporu dítěte se speciálními potřebami je vzhledem k vyšším nákladům na vzdělání vyšší než u dítěte bez zdravotního postižení. Více informací
Mustafah Wokulira (stavitel)
Recheal Nalumansi (práce v zemědělství)
sestra Shakirah Namugalu (6 let)
bratr Shamulan Kamyuka (2 roky)
Hand In Hand Uganda
2. třída ZŠ
psaní
švadlena
hraní vybíjené, skákání přes švihadlo
Dobrý den, jmenuju se Shanitah. Jsem společenská a ke starším se chovám vždy uctivě a s pokorou. Udržuju oční kontakt, když používám znakovou řeč. Chodím do školy pro normální děti a umím psát i opisovat z knížek, ale mám problémy se ve třídě vyjadřovat. Ostatní děti si ze mě občas dělají legraci, což mě moc mrzí a často kvůli tomu brečím. Hledám pak útěchu u mámy. Nemám ráda spolužáky, co se s ostatními perou, vždycky o nich říkám dospělým. Nejvíc ze všeho mě baví skákat přeš švihadlo a k jídlu mám nejradši rýži, maso, banány a kuře. Jsem pracovitá a své povinnosti doma dělám svědomitě. Když budu mít sponzora, začnu chodit do školy pro hluchoněmé, kde budu i bydlet.
Moje rodina má pět členů. Patříme do ní já, moji rodiče a moji dva sourozenci. Žijeme v domku se třemi místnostmi. Živíme se zemědělství a všechno, co vypěstueme, u nás končí také na talíři. Táta pracuje jako stavitel a vykonává příležitostné práce v naší vesnici. Naučil se práci od svých kamarádů, s kterými dřív objížděl stavby, ale není kvalifikovaný stavitel. Vlastí také motocykl a když zrovna nepracuje na stavbě, vozí za poplatek lidi, aby vydělal nějaké peníze navíc. Já a moje sestřička navštěvujeme školu nedaleko našeho domu a školné za nás platí táta. Moji rodiče si nemůžou dovolit platit mi speciální školu pro hluchoněmé, protože takové školy jsou drahé a daleko. Máma má malý stánek, kde prodává zeleninu, rajčata, cibuli, dřevěné uhlí a další věci, aby vydělala peníze navíc. Oba moji rodiče jsou velmi pracovití a účastní se i společenských událostí v naší komunitě, jako jsou pohřby a společné úklidy našich vodních zdrojů a cest. Když najdu sponzora, začnu chodit do školy pro hluchoněmé, která je od našeho domu 30 kilometrů daleko, a proto tam budu muset i během školního roku bydlet. Rodiče se snaží šetřit, aby si mohli jednou založit obchod. Chováme krávu na produkci mléka, které prodáváme. Pravidelně se všichni společně modlíme a s ostatními členy naší komunity vycházíme dobře.
Již od roku 1993 realizuje Arcidiecézní charita Praha (dále Charita Praha) v rozvojových zemích řadu projektů. Největším z nich je program Adopce na dálku®, jehož cílem je poskytování vzdělávání a zdravotní péče nejchudším dětem, stejně tak podpora širších komunit (jak obyvatel, tak místního prostředí, okolí a vybavenosti), v kterých tyto děti žijí. Aby bylo naše úsilí co nejúčinnější, je třeba dodržovat základní pravidla rozvojové spolupráce a přistupovat citlivě ke kultuře, ve které příjemci pomoci žijí.
Podmínky a pravidla zahraničních projektů a rozvojového programu Adopce na dálku®
zahraniční projekty, Adopce na dálku®