Wahabu Aziga

Rodina

Rodiče:

Umar Yada (rybář)

Caroline Nalumansi (zemědělkyně)

Sourozenci:

bratr Ramathan Aziga (12 let)

bratr Muzafalu Aziga (10 let)

bratr Fikirah Aiga (6 let)

sestra Afuzum Aziga (4 roky)

bratr Nasifat Aziga (9 měsíců)

Vzdělání a zájmy

Škola:

začne chodit do Hand in Hand

Třída:

výběrová mateřská škola

Oblíbený předmět:

kreslení a psaní

Vysněné povolání:

stavař

Zájmy:

tancování a fotbal

Více o dítěti

Jmenuji se Wahabu a je mi 9. Všichni říkají, že jsem velmi přátelský. Mám moc rád lidi a mám úctu ke starším. Vždy, když zdravím starší, pokleknu. Rád chodím do školy a připravuji se na ni sám bez pomoci někoho jiného. Mám rád kreslení. Mám na to knihu a tam své obrázy stínuju. Chodím do běžné školy a ve svých výkonech předčím běžné děti. Dosáhl jsem 314 bodů ze 500 možných v 5 předmětech. Umím dobře psát. Všechno si zapisuju do své knihy, kterou pak předávám k ohodnocení. Vždycky se snažím bojovat za to správné. Když jsem obviněn z něčeho špatného, rozčílím se. Mám velmi rád jídlo a když nejím, je to známka toho, že jsem nemocný. Ve svém volném čase se procházím po vesnici a hledám přátele, se kterými si mohu hrát. Také me baví hledat jackfruit a mango, když je zrovna sezóna. Nemám rád, když mě rodiče nutí spát během dne, abych se pořád někde nepohyboval. Chrání mě úřed tím, aby se mi něco nestalo. Třeba aby mě něco nesrazilo, protože neslyším. Mám rád rýži s kuřetem. Moje oblíbená barva je modrá.

Pocházím z velké rodiny. Je nás 10 – rodiče, já, pět sourozenců a dva nevlastní sourozenci. Všichni spíme ve třípokojovém domě, který je zatím nedokončený. Máme malou solární lampu, kterou používáme pro osvětlení domova. Kromě Nasifat chodí do školy všichni děti v naší rodině, včetně mě. O vzdělání se stará táta. Cesta do školy je přibližně 1 km od našeho domova. Táta prodává ryby. Každý večer je chodí chytat a nejčastěji prodává stříbřité ryby. Maminka pracuje na zahradě, občas jí tam pomáhá i tatínek. Pěstované plodiny jsou určeny pouze pro nás k jídlu. Kvůli nízkému příjmu si táta nemohl dovolit poslat mě na školu pro hluchoslepé, protože takové školy jsou drahé a nenacházejí se v našem okolí. Proto mě poslali do běžné školy nedaleko našeho domova. Pokud získám sponzora, připojím se ke škole pro hluchoslepé, která je vzdálena přibližně 35 kilometrů od našeho domova, a během školních dnů tam budu bydlet. Máme malý pozemek, který je z velké části zabraný naším domem, takže většinu času si musíme pronajímat zemědělskou půdu v komunitě, abychom mohli pěstovat více plodin. Ukládáme si malou částku do vesnické spořitelní a úvěrové společnosti a plánujeme dokončit náš dům. Jsme milující rodina a žijeme v míru. Moji rodiče se účastní komunitních prací.