Je to malý zázrak, říká Kateřina o miminku, které se jí narodilo v Azylovém domě Gloria

11. 2023. Na tohle datum Kateřina nezapomene. Poté, co se přítel dozvěděl o jejím těhotenství, vyhodil ji na ulici. Naštěstí se jí ujal Azylový dům Gloria, který Arcidiecézní charita provozuje na pražském Barrandově.

„Měla náročné těhotenství. Kvůli vysoké cukrovce jsme ji museli neustále kontrolovat, aby nezkolabovala. Dohlíželi jsme na její stravování i psychiku,“ vzpomíná sestra Imelda, ředitelka Azylového domu Gloria.

Do Azylového domu budoucí maminku nasměrovaly pracovnice charitní Poradny sv. Vincence z Pauly. Byla tehdy v pátém měsíci těhotenství. „I když je mi už 40 let, vrací se mi špatné zážitky z dětství a z části proto jsem asi dopadla tak, jak jsem dopadla,“ myslí si Kateřina. Matka byla alkoholička. Její přítel malou Katku zneužíval. Začala lhát sobě, později i druhým. Vystudovala Střední zdravotnickou školu a pracovala jako sestra na chirurgii. Seznámila se s Pepou, žili spolu 7 let. Jak to dopadlo, víme z úvodu článku.

Bolestné pro ni byly noci v Azylovém domě. Přehrávala si neustále svou minulost, a nebyla si jistá, jestli péči o dítě zvládne. Uvažovala, zda si má miminko nechat. Snad jen díky podpoře, kterou během těhotenství v Glorii dostala, zamítla nevratné rozhodnutí, kterého by později mohla litovat.

Nový začátek

„Narodil se mi kluk jako buk. K porodu dokonce přišel i jeho tatínek,“ říká maminka dnes sedmiměsíčního chlapečka. První tři měsíce byly hodně náročné, miminko mělo torzi žaludku. Denně s ním cvičí Vojtovu metodu. Tatínek se za nimi občas zastaví, alimenty bohužel neplatí.

Díky péči, kterou dostala Kateřina se synem v Azylovém domě, má čas si urovnat své životní záležitosti. Asi nejvíc pro ni znamená obnovení vztahu se starší sestrou. „Moc mi tu pomohli. Od vybavení na miminko přes potravinovou pomoc po možnost si kdykoliv promluvit se sociální pracovnicí,“ shrnuje Kateřina rok pobytu v Azylovém domě.

Čeká ji teď další životní zkouška. S miminkem se bude stěhovat do bytu, který jí na přechodnou dobu nabídli příbuzní. „Je inteligentní a šikovná. O miminko se stará vzorně. Musí ale myslet víc na sebe, protože kvůli cukrovce je sama na speciální stravě. Ale díky tomu, že je sama zdravotnice, věřím, že to zvládne. A podpora rodiny je pro ni teď hodně důležitá,“ říká Imelda. Kateřina podle ní patří k maminkám, které se chtějí osamostatnit. To je pro další život jejích klientek vždy klíčové.