Novinky

Hellen Chanda ze zambijské Mpanshy studuje ZŠ díky programu Adopce na dálku®. Kromě školy má jedno velké hobby – šachy. Ačkoli ve vesnické škole, kam dochází, není organizován žádný šachový kroužek s odborným vedením, dosáhla Hellen vynikajícího umístění na národním šachovém turnaji pořádaném Zambijskou šachovou asociací v hlavním městě Lusace.

Uběhl přesně jeden rok od chvíle, kdy se v zambijském městečku Mpanshya začal péct čerstvý chléb. Do té doby se dovážel z hlavního města vzdáleného dvě stě kilometrů. Vybudování pekárny je jedním z rozvojových projektů Arcidiecézní charity Praha v Zambii.

Centrum pro tělesně postižené – Fatima nabízí nově své služby také lidem trpícím roztroušenou sklerózou, kteří mají v důsledku tohoto onemocnění tělesné postižení. Více informací.

Dnes ráno usedlo k počítačům v nově vybavené počítačové učebně na ZŠ Mpanshya Basic třicet chlapců a dívek a dva místní učitelé. Všichni absolvují dvoutýdenní kurz výpočetní techniky, který pořádá Charita Praha díky projektu Překonávání Digital Divide v Africe, financovaném v rámci vládního programu zahraniční rozvojové spolupráce. Projekt zároveň spolufinancuje Tchaiwanská ekonomická a kulturní kancelář  a na realizaci se podílí také tchaiwanská firma Institute for Information Industry a česká společnost eNovation.

Při Speciální škole sv. Anežky v indickém Mangalore jsme před rokem podpořili vznik nových učebních kurzů. Zdravotně postižení studenti se učí vyrábět papírové talíře, zpracovávat dřevo a vázat knihy. Dobrou zprávou je, že tyto chráněné dílny jsou konkurenceschopné a nepotřebují naši další podporu.

Během mezinárodního setkání u příležitosti oslav 450. výročí od znovuobnovení Pražské arcidiecéze jsme požádali o rozhovor otce biskupa Wladyslava Blina z diecéze Vitebsk ve východním Bělorusku. 

Zeptali jsme se doktora Jaromíra Matějka, jak probíhala jeho pracovní cesta do Ugandy, do České nemocnice v Buikwe i dalších zdravotnických zařízení.

Azylový dům sv. Terezie rozšířil svou kapacitu o nová čtyři lůžka. Budou sloužit seniorům, kteří nemají zázemí rodiny, prostředky na vlastní bydlení ani na pobyt v domově seniorů a zůstali by tak bez jakékoli pomoci.

Před nedávnem se z Ugandy vrátila dobrovolnice Romana Garguláková. V rámci svého studia využila nabídky Rozvojového střediska a odjela vyučovat místní studenty základní a střední školy. Romany jsme se zeptali na její zkušenosti a vzpomínky.

Dne 1.4. do České republiky v doprovodu matky přiletěla kambodžská holčička Chi Srey Mey. Díky operaci srdce, kterou podstoupila díky finančním prostředkům Ministerstva zahraničních věcí na humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci, může opět vést plnohodnotný život.

Děti války, děti míru. Tak zní název dokumentárního filmu z cyklu Příběhy z Afriky, který připravily Zuzana Šimůnková a Andrea Majstrorovičová z České televize. Ugandským školákům brání v učení války i bída.

„V roce 2008 v létě se mi zhroutil život. Maminka, která se o mne šedesát let starala, zemřela. Pro mne tímto okamžikem začal boj o přežití, což v mém případě není nadsázka. Po čtyřech týdnech pobytu ve zdravotnických zařízeních následné péče se mi personál postaral o výron v kotníku, v koleni a v rameni, o proleženiny a rozbitou hlavu. Co to udělalo s psychikou, je asi zřejmé.
Přístup sester, kterým jsem chtěla poradit, jak se mnou zacházet, aby se méně nadřely, se dá shrnout do věty: „Nemluvte mi do toho, dělám to třicet let.“. Čím blíže byla sestra mé věkové kategorii, tím horší přístup a jednání. Bohužel. I když jsem si z domova nechala přivézt zvedák, nebyly ochotné změnit stereotyp zacházení s pacientem a zvedáku se odmítaly byť jen dotknout.