Aktuálně o pomoci v zahraničí

Letošní ugandské „malé maturity“ přinesly překvapení. V celostátní zkoušce na konci druhých ročníků středních škol vynikla „adoptovaná“ Sandra z městečka Katikamu v diecézi Luweero. Její výsledky patřily k nejlepším v celé zemi. Sandra přitom nenavštěvuje prestižní soukromou školu v hlavním městě, ale venkovskou státní školu. Školní poplatky hradí dárce z Česka. Bez jeho podpory by zřejmě Sarah nedokončila ani základní školu.

Třináctiletá SARAH MWALE ze zambijského Solwezi má na svůj věk neobvyklé zájmy. Baví ji fyzika a zemědělství. Nedávno měla možnost poměřit své schopnosti v celostátní soutěži mladých inovátorů. Byla jedinou dívkou ve finále. Soutěž vyhrála se svým modelem na ošetření hospodářských zvířat. Do školy by přitom Sarah pravděpodobně nechodila, kdyby nebylo programu Adopce na dálku® Arcidiecézní charity Praha. Dívka je sirotek. Vychovává ji babička.

Marek Eben se s Arcidiecézní charitou Praha zná bezprostředně a zblízka díky péči o jeho nejbližší. Patří také k moderátorům pravidelných charitních benefičních koncertů konaných vždy 31. října v pražském Obecním domě.

Příběh jako z pohádky. Chudé indické dívce Venee Fernandes pomohli v programu Adopce na dálku dárci z České republiky ke vzdělání. Nejprve studovala v Indii, poté v České republice. Dnes je sama „adoptivní maminkou“ a velkou propagátorkou Adopce na dálku. Na vlastní kůži zažila, že pomoc funguje.

Pan WILLIE KAPANGA, vdovec, otec pěti dětí z chudinské čtvrti Kyawama v zambijském Solwezi byl na sklonku minulého roku jedním z rodičů, kteří si od Arcidiecézní charity Praha půjčili finanční obnos na drobné podnikání. Založil si malý obchůdek se smíšeným zbožím. Svou půjčku splatil a díky obchůdku má nyní stálý příjem.

Z Běloruska přicestovalo v polovině června 45 dětí z programu Adopce na dálku® a jejich sourozenců. Arcidiecézní charita Praha spolu s českými dárci připravila pro děti ze sociálně slabých rodin desetidenní prázdninový pobyt. Děti zažily bohatý program. Prodloužený víkend měly možnost strávit v českých rodinách.

Tradice nás obohacují. Přinášejí stabilitu, jistotu, jsou zdrojem naší identity. Některé tradice však ubližují a jsou překážkou v rozvoji a zlepšování životních podmínek. Jedna z takových tradic v Ugandě je důvěra v čarodějnictví a využívání služeb šamanů. Abychom přispěli k osvětě, uspořádali jsme soutěž o nejlepší divadelní scénku na téma „šamanství a jeho negativní dopady na společnost“.  

Stalo se to jednoho nedělního večera, kdy ve vesnici Gira v severougandském kraji Nebbi zažila rodina malé dívky Jovie největší šok v životě. Cestou domů z kostela dostali zprávu, že jejich příbytek a všechno uvnitř shořelo na popel.

Pan LLOYD KALAMBA, otec sedmi dětí ze zambijského Solwezi, slaví letos dvě jubilea. Padesáté narozeniny. A také deset let práce pro Adopce na dálku®. „Jsem rád, že můžu spolupracovat s tak zkušeným a obětavým člověkem. Desetileté pracovní jubileum je velmi vzácné. V Zambii jsou u zahraničních nevládních organizací pravidlem krátkodobé pracovní vztahy,“ říká Aleš Vacek, vedoucí zambijské mise Arcidiecézní charity Praha, který pro Bulletin zachytil rozhovor s panem Kalambou.

Vděčnost a poděkování za pomoc nejchudším dětem, to bylo hlavní poselství včerejší debaty sestry Marie Goretti z Indie s dárci. Sestra vyprávěla, jak konkrétně pomoc probíhá a jaké má výsledky. Odpovídala na konkrétní otázky přítomných, které se týkaly „adoptovaných“ dětí i života v Indii.

Paní Caroline Nyerenda (38) je matkou pěti dětí. Díky Arcidiecézní charitě Praha se po dvaceti letech vrátila zpět na základní školu. Ve vzdělání pokračuje dál. Jejím snem je stát se učitelkou.

Indie se potýká se suchem. Vysychají studny, lidé mají nedostatek pitné vody, zemědělská úroda je malá. Mnoho rodin ztrácí zdroj obživy. Nezbývají peníze na běžné výdaje v domácnosti. Často ani na školu. Děti přerušují školní docházku. Díky pomoci českých dárců můžeme těmto dětem pomoci. V programu Adopce na dálku hradíme dětem ze sociálně slabých rodin výdaje spojené se vzděláváním – školné, školní pomůcky, uniformu, školní oběd. Zapojit se do pomoci je snadné: www.adopcenadalku.cz.

Do třetího roku svého fungování právě vešel náš projekt v jihoindickém kraji Chimkagalur. Místní ženy vytvářejí svépomocné skupiny a společně potom spoří, vzdělávají se a hledají řešení svých problémů. „Do svépomocných skupin chceme během tří let zapojit pět a půl tisíce lidí z šedesáti vesnic,“ říká Natálie Podolcová z Centra zahraniční spolupráce.

Začátkem října jsem se v Bělorusku zúčastnila III. mezinárodního setkání partnerů Charity Bělorusko, které probíhalo v Minsku. Rovněž se mi podařilo podívat se do Vitebska, do oblasti, kam směřuje podpora českých dárců konkrétním sociálně slabým rodinám. Navštívila jsem několik dětí zapojených do programu Adopce na dálku®.

Možná někteří z vás zaznamenali, že v našem programu Adopce na dálku® hledáme podporu pro indické děti, které však mají rysy spíše africké. Jednou z nich je Sushmitha Siddi. Nejedná se o chybu v systému.

Tabeth Chimundu je cílevědomá mladá dívka. Žije v Mukonchi u prarodičů spolu s dalšími deseti sourozenci, bratranci a sestřenicemi. Jejím snem je stát se učitelkou. Díky programu Adopce na dálku® se jí to, pevně doufáme, podaří.

Několik dárců dostalo v rámci programu Adopce na dálku® aktuální fotografii dítěte, které na ní drží v ruce mobil. Obrátili se na nás s dotazem a obavami, zda toto dítě opravdu patří mezi nejpotřebnější, když jeho rodina vlastní mobilní telefon. Více k tomuto tématu najdete v následujícím článku >>>

Pomoc českých dárců směřuje v rámci rozvojových programů Arcidiecézní charity Praha ke konkrétním sociálně slabým rodinám. V Ugandě mohla paní Habbiba Kisakye absolvovat kadeřnický kurz na Odborném učilišti v Mallongwe. Mnoho věcí se díky tomu v jejím životě změnilo. 

Prodej rajčat, sušených ryb, dřevěného uhlí, použitého oblečení, pěstování zeleniny nebo smažení sladkých koblížků pro kolemjdoucí na tržišti. I tak se dá začít s podnikáním. Třicet rodin v Zambii získalo nový zdroj obživy díky drobné finanční půjčce. Jednou z nich je paní Violet Kapiololo.

Umíte si představit běžný školní den malého ugandského školáka? Ne? Teď už budete. Bývalá dobrovolnice Arciediecézní charity Praha, Eliška Juřičková, která strávila několik měsíců v Ugandě a věnovala se volnočasovým aktivitám pro děti, nám poskytla krátké svědectví.