Aktuálně o pomoci v zahraničí

V červenci se do České republiky přijely podívat běloruské děti ze sociálně slabých rodin. Domovinou padesáti chlapců a dívek ve věku mezi osmi a jednadvaceti roky jsou běloruská města Vitebsk, Grodno, Postavy, Braslava, Lyntupy a několik malých vesniček. Nejprve děti strávily několik dní v českých rodinách, poté poznávaly Prahu a vyrazily i na túru do Krkonoš.

Novou posilou v týmu Centra zahraniční spolupráce je Naděžda Lobanová. Koordinuje charitní pomoc v Bělorusku, odkud sama pochází. O Velikonocích měla milý úkol – dárcům v programu Adopce na dálku® rozeslat dopisy od „adoptovaných“ dětí: „Rukama mi prošly tři stovky dopisů od dětí ve věku od 7 do 20 let. Jejich upřímnost a srdečnost mě nenechaly lhostejnou a ráda bych se podělila o své dojmy.“

V Zambii začal nový školní rok. Do školy se po vánočních prázdninách vrátila i mladá vynálezkyně SARAH MWALE ze Solwezi. Má za sebou již první rok na dívčí internátní škole Mukinge v okrese Kasempa. A také další vítězství v soutěži mladých vynálezců. Sarah je sirotek, vychovává ji babička a na studium přispívají dárci z Česka.

Registrujeme nové děti do programu Adopce na dálku. Je pátek, den zahajuji mší svatou a pak spěchám za kolegou Johnem, který už na mě čeká v základní škole svatého Tomáše. Pořád jsem se neodnaučila v Africe spěchat…

Lanškrounský farář P. ZBIGNIEW CZENDLIK byl moderátorem letošního koncertu Arcidiecézní charity Praha pro Českou nemocnici v Ugandě. Požádali jsme ho o rozhovor.

Třicet rodin v Zambii získá půjčku na rozjezd vlastního drobného podnikání. Arcidiecézní charita Praha zahajuje čtvrtý mikrofinanční projekt. Jak tato pomoc funguje, poznal pan Charles Musonda, otec sedmi dětí ze zambijského Solwezi.

Aleš Vacek je světoběžník. Deset let cestoval po celé zemi. Pracoval i na zámořských lodích. V roce 2006 se usadil v Zambii, kde vede charitní rozvojovou misi. V rozhovoru přibližuje, jak Arcidiecézní charita Praha v Zambii pomáhá a jak se člověku ze střední Evropy žije v této rozvojové zemi.

Před 16 lety jsme potkali ugandskou dívku Josephine. Navštívili jsme ji ve vesnici, kde ji spolu s jejími dvěma sestrami vychovávala babička. Oba rodiče zemřeli, když byly dívky ještě malé. Viděli jsme skromnou chatrč, kde dívky s babičkou bydlely. Jedna temná místnost, rohože na spaní na zemi. Veškerý majetek čítal pár kusů oblečení, nádobí, plastový kanystr na vodu a nářadí, s kterým rodina obhospodařovala malé políčko. Z prodané úrody žili skromně a občas zbylo i na školné pro dívky.

Prostřednictvím programu Adopce na dálku® pomáhá Arcidiecézní charita Praha 25 let – tedy od roku 1993. První indičtí školáci, kteří usedli do lavic díky podpoře českých dárců, jsou dnes už třicátníci a díky vzdělání našli dobré pracovní uplatnění.

Od založení programu Adopce na dálku® podpořila Arcidiecézní charita Praha ve vzdělávání už 32 tisíc dětí. Čtvrt století pomoci dětem ve vzdělávání představuje Jaroslav Němec, ředitel Arcidiecézní charity Praha. 

Nedávno navštívil Mons. Václav Malý zambijskou misi Arcidiecézní charity Praha. Jaké poznatky si přivezl, co ho na Zambii nejvíc zaujalo a co by vzkázal českým dárcům, díky nimž Charita pomáhá chudým zambijským rodinám? Otce biskupa jsme požádali o rozhovor.

Lidé v ugandském kraji Buikwe se nyní dostanou k lékařské péči rychleji. Zajistí to nový sanitní vůz, který Arcidiecézní charita Praha pořídila pro Českou nemocnici v Ugandě díky daru od kliniky Program H Plus. Pro vesnickou nemocnici v Ugandě není sanitka zdaleka samozřejmostí.

Rodiče ho nařkli z čarodějnictví a vyhnali z domu. Od šesté třídy do maturity žil sám. O víkendech si vydělával na živobytí. Sousedé a kamarádi mu občas dali něco na přilepšenou. Studoval díky programu Adopce na dálku®. Dokončil střední školu a chystá se ve studiu pokračovat.

Kumari zažila na vlastní kůži jaké to je, když váš život ovlivní pomoc od lidí, kteří jsou vzdáleni tisíce kilometrů a pravděpodobně je nikdy v životě nepotkáte. Je vděčná, že mohla díky programu Adopce na dálku® vystudovat. „To, co pro mě nemohli udělat moji vlastní rodiče, pro mě udělali moji „adoptivní“,“ říká v rozhovoru učitelka Kumari.

Adopce na dálku® podporuje i děti s postižením. Do programu Arcidiecézní charita Praha nově vybrala pět hluchoněmých dětí z ugandského Nebbi. Pokud chcete podpořit jedno z nich, kontaktujte charitní Centrum zahraniční spolupráce. Alfred, Ivan, Maria, Pius a Zawadi se do Adopce na dálku® dostali díky dvěma nevšedním setkáním.

Sharanya vyrůstala s maminkou a třemi staršími sestrami na předměstí indického Bengalúru. Ve studiu jí pomohla rodina Šlancarových z Břeclavska. Díky jejich pomoci mohla Sharanye nejen vystudovat a jako první v rodině získat bakalářský titul, ale cítit se i součástí jejich početné milující rodiny.

Letošní ugandské „malé maturity“ přinesly překvapení. V celostátní zkoušce na konci druhých ročníků středních škol vynikla „adoptovaná“ Sandra z městečka Katikamu v diecézi Luweero. Její výsledky patřily k nejlepším v celé zemi. Sandra přitom nenavštěvuje prestižní soukromou školu v hlavním městě, ale venkovskou státní školu. Školní poplatky hradí dárce z Česka. Bez jeho podpory by zřejmě Sarah nedokončila ani základní školu.

Třináctiletá SARAH MWALE ze zambijského Solwezi má na svůj věk neobvyklé zájmy. Baví ji fyzika a zemědělství. Nedávno měla možnost poměřit své schopnosti v celostátní soutěži mladých inovátorů. Byla jedinou dívkou ve finále. Soutěž vyhrála se svým modelem na ošetření hospodářských zvířat. Do školy by přitom Sarah pravděpodobně nechodila, kdyby nebylo programu Adopce na dálku® Arcidiecézní charity Praha. Dívka je sirotek. Vychovává ji babička.

Marek Eben se s Arcidiecézní charitou Praha zná bezprostředně a zblízka díky péči o jeho nejbližší. Patří také k moderátorům pravidelných charitních benefičních koncertů konaných vždy 31. října v pražském Obecním domě.

Příběh jako z pohádky. Chudé indické dívce Venee Fernandes pomohli v programu Adopce na dálku dárci z České republiky ke vzdělání. Nejprve studovala v Indii, poté v České republice. Dnes je sama „adoptivní maminkou“ a velkou propagátorkou Adopce na dálku. Na vlastní kůži zažila, že pomoc funguje.