Aktuálně o pomoci v zahraničí

Po téměř pěti letech navštívili zástupci Arcidiecézní charity Praha programy na pomoc potřebným rodinám a seniorům v Bělorusku. O návštěvě informuje zástupce ředitele Pavel Šimek.

Paní Sarah pochází z chudého venkovského kraje Buikwe na jihovýchodě Ugandy. Zjištění, že čeká miminko, udělalo radost celé rodině.

Třetím rokem podporují čeští dárci vysokoškolské studium albánských dívek, které pocházejí ze sociálně slabých rodin. Díky jejich pomoci mohou uhradit náklady na školní pomůcky, dopravu a bydlení v univerzitních městech Tirana a Valona.

Silné monzunové deště v Indii neustávají a působí obrovské škody i ve státu Karntaka, kde čeští dárci prostřednictvím programu Adopce na dálku® podporují přes 3.800 dětí.

„Představte si, že posíláte děti večer do postele s kručícími žaludky. Byla jsem zoufalá a ztrácela jsem naději,“ vzpomíná paní Nagaveni na období, kdy její rodina přišla o všechny příjmy. Dnes má díky českým dárcům fungující malou rodinou firmu.

Novým ředitelem České nemocnice v Ugandě byl jmenování Dr. David Silver Wambi, specializovaný chirurg s abrobací v plastické a rekonstrukční chirurgii

Tiskovou konferencí v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, na které vystoupil Mons. Jan Graubner, předseda České biskupské konference, a Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika, zahájila Charita Česká republika 100. výročí svého založení.

„Snažila jsem se najít stabilní zdroj příjmu, který by umožnil mým dětem chodit do školy,“ vysvětluje matka sedmi dětí, paní Zeres, proč se přihlásila do kurzu, který v Ugandě pro začínající drobné živnostníci organizuje Arcidiecézní charita Praha.

Alena Laufrová, dvojnásobná laureátka ceny Grafika roku, patří k našim předním grafičkám. Ráda se věnuje dobročinnosti. Již bezmála 20 let podporuje program Adopce na dálku. Pomohla ke vzdělání indické dívce Manishe a ugandskému chlapci Solomonovi.

Nasťa Gurenkova byla do programu Adopce na dálku® přijata v roce 2020, když navštěvovala 6. třídu základní školy. Dívka je nevidomá, žije se svou maminkou a sestrou v běloruském Grodnu.

Když Dorothy zjistila, že čeká dítě, cítila radost i obavy najednou. Bude miminko v pořádku? Nenarodí se postižené? Jak zvládne porod?

Každý rok umírá na malárii více než 1 milion lidí, a to i přes to, že existuje jednoduchý a efektivní způsob její léčby. Lékaři v České nemocnici v Ugandě zachrání ročně přes tisíc pacientů s malárií. Jednou z nich je pětiletá dívenka Madina.

Po téměř dvou letech se v lednu opět otevřely ugandské školy a do nich nastoupily i děti se speciálními potřebami. Díky dárcům z Česka může v Ugandě studovat 30 hluchoněmých dětí.

Zkouškové období bývá pro studenty vždy náročné. Jedna zkouška střídá druhou, jedna je těžší než druhá. Není divu, že je občas napadne se vším seknout. Vždy ale najdou sílu pokračovat, třeba i díky praxi, která láká víc než teorie. Platí to i o dívkách, které se v Albánii dostaly na vysokou školu, ale jejich rodiny neměly na studium peníze. Pět z nich vytipoval místní biskup a Arcidiecézní charita Praha jim dala šanci studovat. 

Často se potloukají na ulicích, kradou, fetují a nečeká je žádná budoucnost. Řeč je o některých chudých dětech z Taškentu v Uzbekistánu. Jejich rodiče nutí chudoba cestovat za prací do zahraničí nebo jsou stále v práci, a tak své děti téměř nevídají.

Celkem 245 potravinových balíčků spolu s léky a zdravotnickými potřebami věnovala Arcidiecézní charita Praha osamělým seniorům žijícím ve vesnicích grodenské diecéze v Bělorusku.

O jeden počítač se dosud dělilo pět studentů. Výuka počítačových dovedností v Odborném učilišti sv. Karla Lwangy ve vesnici Malongwe pokulhávala, stejně jako ve většině ugandských vesnických škol. Díky českým dárcům se to nyní změnilo.

V Ugandě se 10. ledna 2022 po téměř dvou letech znovu otevřely školy. Tato africká země tak měla kvůli covidové pandemii nejdelší školní uzávěru na světě.

Krásný nový rok budou mít díky českým dárcům i obyvatelé běloruského Domova pro seniory ve vesnici Krasnopole v diecézi Vitebsk. Žije zde 26 obyvatel, tomu nejstaršímu je 101 let.

Asi každý z nás o Vánocích přemýšlel, jak by potěšil své blízké. Je to přirozené, vždyť jejich radost je i naší radostí. K tradici církve však patří v tomto liturgickém období také pamatovat na chudé a potřebné.