Adopce na dálku®

Diana je úspěšná mladá žena. Vystudovala vysokou školu a pracuje v auditorské společnosti v běloruském hlavním městě Minsku. Za jejím úspěchem stojí tvrdá práce a vytrvalost. A také pomoc charitního programu Adopce na dálku® a dárkyně paní Miroslavy z Písku.

V Zambii začal nový školní rok. Do školy se po vánočních prázdninách vrátila i mladá vynálezkyně SARAH MWALE ze Solwezi. Má za sebou již první rok na dívčí internátní škole Mukinge v okrese Kasempa. A také další vítězství v soutěži mladých vynálezců. Sarah je sirotek, vychovává ji babička a na studium přispívají dárci z Česka.

Aleš Vacek je světoběžník. Deset let cestoval po celé zemi. Pracoval i na zámořských lodích. V roce 2006 se usadil v Zambii, kde vede charitní rozvojovou misi. V rozhovoru přibližuje, jak Arcidiecézní charita Praha v Zambii pomáhá a jak se člověku ze střední Evropy žije v této rozvojové zemi.

Před 16 lety jsme potkali ugandskou dívku Josephine. Navštívili jsme ji ve vesnici, kde ji spolu s jejími dvěma sestrami vychovávala babička. Oba rodiče zemřeli, když byly dívky ještě malé. Viděli jsme skromnou chatrč, kde dívky s babičkou bydlely. Jedna temná místnost, rohože na spaní na zemi. Veškerý majetek čítal pár kusů oblečení, nádobí, plastový kanystr na vodu a nářadí, s kterým rodina obhospodařovala malé políčko. Z prodané úrody žili skromně a občas zbylo i na školné pro dívky.

Prostřednictvím programu Adopce na dálku® pomáhá Arcidiecézní charita Praha 25 let – tedy od roku 1993. První indičtí školáci, kteří usedli do lavic díky podpoře českých dárců, jsou dnes už třicátníci a díky vzdělání našli dobré pracovní uplatnění.

Od založení programu Adopce na dálku® podpořila Arcidiecézní charita Praha ve vzdělávání už 32 tisíc dětí. Čtvrt století pomoci dětem ve vzdělávání představuje Jaroslav Němec, ředitel Arcidiecézní charity Praha. 

Rodiče ho nařkli z čarodějnictví a vyhnali z domu. Od šesté třídy do maturity žil sám. O víkendech si vydělával na živobytí. Sousedé a kamarádi mu občas dali něco na přilepšenou. Studoval díky programu Adopce na dálku®. Dokončil střední školu a chystá se ve studiu pokračovat.

Kumari zažila na vlastní kůži jaké to je, když váš život ovlivní pomoc od lidí, kteří jsou vzdáleni tisíce kilometrů a pravděpodobně je nikdy v životě nepotkáte. Je vděčná, že mohla díky programu Adopce na dálku® vystudovat. „To, co pro mě nemohli udělat moji vlastní rodiče, pro mě udělali moji „adoptivní“,“ říká v rozhovoru učitelka Kumari.

Adopce na dálku® podporuje i děti s postižením. Do programu Arcidiecézní charita Praha nově vybrala pět hluchoněmých dětí z ugandského Nebbi. Pokud chcete podpořit jedno z nich, kontaktujte charitní Centrum zahraniční spolupráce. Alfred, Ivan, Maria, Pius a Zawadi se do Adopce na dálku® dostali díky dvěma nevšedním setkáním.

Sharanya vyrůstala s maminkou a třemi staršími sestrami na předměstí indického Bengalúru. Ve studiu jí pomohla rodina Šlancarových z Břeclavska. Díky jejich pomoci mohla Sharanye nejen vystudovat a jako první v rodině získat bakalářský titul, ale cítit se i součástí jejich početné milující rodiny.

Letošní ugandské „malé maturity“ přinesly překvapení. V celostátní zkoušce na konci druhých ročníků středních škol vynikla „adoptovaná“ Sandra z městečka Katikamu v diecézi Luweero. Její výsledky patřily k nejlepším v celé zemi. Sandra přitom nenavštěvuje prestižní soukromou školu v hlavním městě, ale venkovskou státní školu. Školní poplatky hradí dárce z Česka. Bez jeho podpory by zřejmě Sarah nedokončila ani základní školu.

Třináctiletá SARAH MWALE ze zambijského Solwezi má na svůj věk neobvyklé zájmy. Baví ji fyzika a zemědělství. Nedávno měla možnost poměřit své schopnosti v celostátní soutěži mladých inovátorů. Byla jedinou dívkou ve finále. Soutěž vyhrála se svým modelem na ošetření hospodářských zvířat. Do školy by přitom Sarah pravděpodobně nechodila, kdyby nebylo programu Adopce na dálku® Arcidiecézní charity Praha. Dívka je sirotek. Vychovává ji babička.

Příběh jako z pohádky. Chudé indické dívce Venee Fernandes pomohli v programu Adopce na dálku dárci z České republiky ke vzdělání. Nejprve studovala v Indii, poté v České republice. Dnes je sama „adoptivní maminkou“ a velkou propagátorkou Adopce na dálku. Na vlastní kůži zažila, že pomoc funguje.

Pan WILLIE KAPANGA, vdovec, otec pěti dětí z chudinské čtvrti Kyawama v zambijském Solwezi byl na sklonku minulého roku jedním z rodičů, kteří si od Arcidiecézní charity Praha půjčili finanční obnos na drobné podnikání. Založil si malý obchůdek se smíšeným zbožím. Svou půjčku splatil a díky obchůdku má nyní stálý příjem.

Z Běloruska přicestovalo v polovině června 45 dětí z programu Adopce na dálku® a jejich sourozenců. Arcidiecézní charita Praha spolu s českými dárci připravila pro děti ze sociálně slabých rodin desetidenní prázdninový pobyt. Děti zažily bohatý program. Prodloužený víkend měly možnost strávit v českých rodinách.

Pan LLOYD KALAMBA, otec sedmi dětí ze zambijského Solwezi, slaví letos dvě jubilea. Padesáté narozeniny. A také deset let práce pro Adopce na dálku®. „Jsem rád, že můžu spolupracovat s tak zkušeným a obětavým člověkem. Desetileté pracovní jubileum je velmi vzácné. V Zambii jsou u zahraničních nevládních organizací pravidlem krátkodobé pracovní vztahy,“ říká Aleš Vacek, vedoucí zambijské mise Arcidiecézní charity Praha, který pro Bulletin zachytil rozhovor s panem Kalambou.

Vděčnost a poděkování za pomoc nejchudším dětem, to bylo hlavní poselství včerejší debaty sestry Marie Goretti z Indie s dárci. Sestra vyprávěla, jak konkrétně pomoc probíhá a jaké má výsledky. Odpovídala na konkrétní otázky přítomných, které se týkaly „adoptovaných“ dětí i života v Indii.

Paní Caroline Nyerenda (38) je matkou pěti dětí. Díky Arcidiecézní charitě Praha se po dvaceti letech vrátila zpět na základní školu. Ve vzdělání pokračuje dál. Jejím snem je stát se učitelkou.